Jules Verne

CESTA KOLEM SVĚTA ZA 80 DNÍ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola devatenáctá
v níž Proklouz projeví příliš živý zájem o svého pána, a co z toho vzejde

Hongkong je pouhý ostrůvek, jehož vlastnictví má Anglie zajištěno nankingskou smlouvou, podepsanou po válce roku 1842. Kolonisátorský duch Velké Británie tam v několika letech založil město a vybudoval přístav - přístav Victoria. Ostrov leží při ústí řeky Kantonu a pouhých šedesát mil ho dělí od portugalského města Macao, vybudovaného na druhém břehu. V obchodní bitvě musel Hongkong nezbytně zvítězit nad Macaem a nyní prochází většina čínského transitního obchodu městem anglickým. Doky, nemocnice, přístavní hráze, skladiště, gotický chrám, "Government House", makadamové silnice, všechno zde budilo dojem obchodního města někde v hrabství Kent nebo Surrey, které se odstěhovalo na druhý konec zeměkoule a přišlo se rozložit v této části Číny, téměř u protinožců.

Proklouz se tedy vydal s rukama v kapsách k přístavu Victoria a pozoroval krytá nosítka, rikši, které jsou dosud v Říši nebes v oblibě, a celý ten dav Číňanů, Japonců a Evropanů, tísnící se v ulicích. Byla to zase Bombaj, Kalkata nebo Singapur, s kterými se náš hodný hoch setkával na své cestě znovu. Existuje totiž jakýsi řetěz anglických měst kolem celé zeměkoule.

Proklouz došel do přístavu Victoria. Tam, v ústí řeky Kantonu, hemžilo se to plavidly všech národností, anglickými, francouzskými, americkými, holandskými, válečnými i obchodními loďmi, japonskými

nebo čínskými bárkami, džunkami, sampány, tankami, a dokonce i čluny v podobě květů, vytvářejícími jakési plovoucí ostrůvky. Proklouz si při procházce všiml, že někteří domorodci nosí žlutý oděv, vesměs muži velmi pokročilého věku. Když zašel k čínskému holiči, aby se dal oholit "po čínsku", dověděl se od místního Figara, který mluvil obstojně anglicky, že každému z těchto starců je nejméně osmdesát let a že od tohoto věku mají právo nosit oděv žluté barvy, která je barvou císařskou. Proklouzovi to připadalo velice směšné, aniž sám dobře věděl proč.

Když byl oholen, vydal se k nábřeží, u něhož kotvil Carnatic, a tam spatřil Fixe, jak se prochází sem a tam, což Proklouze vůbec nepřekvapilo. Policejní inspektor však projevoval ve tváři hluboké, zklamáni.

"Výborně," řekl si Proklouz, "pro pány z Reformního klubu to vyhlíží bledě!".

A přistoupil k Fixovi s radostným úsměvem, jako by nepozoroval společníkovu rozmrzelou tvář.

Agent měl totiž plné právo proklínat pekelnou smůlu, která se mu lepila na paty. Zatýkací rozkaz není! Bylo zřejmé, že zatýkací rozkaz jede za ním a nemůže ho dohonit, ledaže by se Fix v tomto městě zdržel několik dni. Poněvadž Hongkong je poslední anglické území na cestě, unikne mu pan Fogg nadobro, nedokáže-li ho zde zadržet.

"Nu tak, pane Fixi, rozhodl jste se jet s námi až do Ameriky?" zeptal se ho Proklouz.

"Ano," procedil Fix skrze zuby.

"Tak vida!" zvolal Proklouz a vybuchl v hlučný smích. "Věděl jsem, že nás nemůžete opustit. Pojďte si zamluvit místo, pojďte!"

A oba (...)

(......)