Jules Verne

CESTA KOLEM SVĚTA ZA 80 DNÍ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola dvacátá druhá
v níž se Proklouz přesvědčí, že i u protinožců je rozumné mít nějaké peníze v kapse

Když Carnatic 7. listopadu v půl sedmé večer vyplul z Hongkongu, zamířil plnou parou k japonským ostrovům. Vezl plný náklad zboží i cestujících. Dvě kajuty na zádi zůstaly neobsazeny. Byly to kajuty reservované na účet pana Philease Fogga.

Nazítří ráno spatřili lidé na přídi, ne bez jistého překvapení, jakéhosi cestujícího se zrakem zpola zakaleným, potácejícího se při chůzi a rozcuchaného, jak vyšel z přístřešku druhé třídy a vrávoravým krokem si šel sednout na svazek ráhnoví.

Tento cestující nebyl nikdo jiný než Proklouz. Hle, co se přihodilo:

Za několik okamžiků po tom, co Fix opustil kuřárnu, zvedli dva číšníci Proklouze, pohříženého v hluboký spánek, a uložili ho na lůžko vyhrazené kuřákům. Avšak Proklouz, pronásledovaný utkvělou myšlenkou i ve svých strašidelných snech, za tři hodiny se probral a začal přemáhat otupující účinky omamného jedu. Pomyšlení na nesplněnou povinnost ho vyburcovalo ze stavu strnulosti. Vstal z lůžka opilců, a klopýtaje, opíraje se o zeď, padaje a zase vstávaje, ale neustále a neodbytně hnán jakýmsi pudem, vyšel z kuřárny a volal jako ze sna: "Carnatic, Carnatic!"

Parník tu stál a dýmal, připraven k odpluti. Proklouzovi stačilo učinit jen pár kroků. Vrhl se na nástupní můstek, přelezl lodní zábradlí a v bezvědomí se skácel kupředu, právě v okamžiku, kdy Carnatic uvolnil svá kotevní lana.

Několik plavčíků, lidí zvyklých na podobné výjevy, sneslo ubohého hocha do kajuty druhé třídy a Proklouz se probudil až příštího dne ráno, sto padesát mil od břehů Číny.

Proto se tedy Proklouz objevil onoho rána na horní palubě Carnaticu a hltal plnými doušky svěží mořský vánek. Čistý vzduch mu pomohl vystřízlivět. Začal sbírat své myšlenky a nedařilo se mu to bez námahy. Konečně si však vzpomněl na to, co se zběhlo minulého dne a s čím se mu svěřil Fix, na kuřárnu opia atd.

"Je jasné," řekl si, "že jsem měl ošklivou opici. Co tomu řekne

Mr. Fogg? Buď jak buď, parník jsem nezmeškal a to je hlavní věc."

Potom, když si vzpomněl na Fixe, pokračoval v duchu:

"Co se toho týká, doufám, že jsme se ho zbavili a že po tom, co mi navrhl, neodvážil se už vkročit na palubu Carnaticu. Policejní inspektor, detektiv v patách mému pánu, obviněnému z krádeže spáchané v Anglické bance! To se podívejme! Mr. Fogg je asi stejný zloděj jako já vrah!"

Proklouz uvažoval, má-li všechno povědět svému pánu. Sluší se uvědomit ho o tom, jakou úlohu hraje v celé věci Fix? Neučinil by Proklouz lépe, kdyby vyčkal, až se pán vrátí do Londýna, a teprve potom mu řekl, že ho po cestě kolem světa sledoval agent londýnské policie, a zasmál se tomu společně s ním? Ano, bezpochyby. Buď jak buď, musí si to rozvážit. Nejnaléhavější teď pro něho bylo připojit se znovu k panu Foggovi a omluvit se mu za svoje nemístné chováni.

Proklouz tedy vstal. Moře bylo rozbouřené a parník se silně kymácel. Statečný hoch, dosud na (...)

(......)