Jules Verne

PATNÁCTILETÝ KAPITÁN
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XII. KAPITOLA
Země na obzoru

Téhož dne bouře nabyla nejstrašnějších rozměrů, byl to už uragán. Vítr vál jihozápadně a hnal před sebou vzduch rychlostí devadesát mil za hodinu (asi 166 kilometrů).

To byl jeden z těch uragánů, z těch strašlivých větrných bouří, které všechny lodi v přístavech vrhají na břeh a kterým na pevné zemi ani nejpevnější stavby nemohou odolat. Podobný uragán zpustošil dne 23. července 1825 ostrov Guadeloupe. Když tehdy byla těžká děla pro čtyřiadvacetiliberní koule zvednuta z lafet, opory se ocitly na rozpoutaném moři! Přece ale právě pohyblivost lodi se mohla stát její spásou! Loď je odolná všem úderům větru a jestli je jinak dobře a spolehlivě stavěna, může odolat nejstrašnějším úderům moře. Tak bylo i s Pilgrimem.

Jenom několik minut po roztržení plachty nad košem na kusy, stihl stejný osud malou třírohou plachtu. Dick Sand se musel vzdát dokonce i myšlenky vyvěsit plachtu na trámci čelního stěžně, malou plachtu ze silného plátna, která by silně spolupůsobila při řízení lodi za bouře.

Pilgrim tedy plul bez plachtoví, ale vichr se tak prudce opíralo jeho kostru, jeho stěžňoví, jeho lanoví, že to úplně stačilo, aby loď plula nesmírnou rychlostí. Často se dokonce zdálo, že se Pilgrim vynořuje úplně z vln a že se jich už sotva dotýká.

Za těchto okolností byla loď strašně pohazována a sem tam zmítána na nesmírných vlnách, které bouře rozčeřila. Hrozilo nebezpečí, že nějaká strašná vlna zasáhne loď na zádi.

Tyto vodní hory se hnaly prudčeji než loď, a bylo nutné se obávat, že se zezadu překlopí, kdyby se dost rychle nepozvedla. To je obyčejně největším nebezpečím pro loď, která prchá před bouří.

Ale jak se mělo čelit této možnosti? Větší rychlost se nemohla Pilgrimovi dát, protože ani kousek plachtoví nemohl zůstat napjatý. Zbývalo tedy jen to, snažit se, aby loď byla udržována v příznivém směru kormidlem, které ale často bylo také bezmocné.

Dick Sand už řídidlo neopouštěl. Uvázal si provaz kolem těla, aby nemohl být vlnou stržen. Tom a Bat kteří byli také uvázáni, byli stále připraveni, aby mu přispěli na pomoc. Herkul a Akteon držíce se křečovitě lodních kybylic pro kotevní lana konali hlídku na přídi.

Paní Weldonová, malý Jack, bratranec Benedikt a Nan zůstali podle nařízení mladého kapitána ve svých kabinách na zadní části lodi. Paní Weldonová by raději zůstala na palubě, ale Dick Sand se tomu se vší rozhodností vzepřel, protože by se zbytečně vydávala všanc nebezpečí.

Všechny záklopky, kterými se vzduch uvádí do podpalubí, byly neprostupně uzavřeny. Muselo se doufat, že odolají, i kdyby nějaká strašná vlna se se vzteklou divokostí vrhla na palubu. Kdyby však záklopky tlakem a tíhou těch přívalů povolily, pak by se loď mohla snadno naplnit vodou a překotit. Štěstím také bylo, že náklad v podpalubí byl dobře rozdělen a upevněn a že brigga-goeletta se přes strašné vlnobití nenachylovala na stranu.

Dick Sand změnil ještě počet svých hodin spánku. Paní Weldonová dostala strach, (...)

(......)