Jules Verne
překlad: Miroslav Vlček

DĚTI KAPITÁNA GRANTA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA XII
POHŘEB MAORSKÉHO NÁČELNÍKA

Kaj-Kumu podle dosti běžného novozélandského zvyku spojoval ve své osobě hodnost arikiho s hodností náčelníka kmene. Těšil se vážnosti kněze, a proto mohl nad osobami i věcmi vyhlašovat pověrečnou ochranu tabu.

Tabu je společný zvyk všech polynéských národů a vyvolává okamžitý zákaz jakéhokoliv dotyku nebo používání tabuového předmětu nebo tabuové osoby. Podle maorského náboženství by každého, kdo by vztáhl svatokrádežnou ruku na takové tabu, ztrestal rozhněvaný bůh smrtí. Nehledě k tomu, že kněží sami by neopominuli urychlit boží pomstu, kdyby s ní božstvo otálelo.

Tabu používají náčelníci z politických důvodů, pokud nevyplývá samo z běžných okolností soukromého života. Kterýkoliv domorodec je v četných případech na několik dní tabu, když si ostřihá vlasy, když prodělá tetování, když si dělá pirogu, když si staví dům, když těžce onemocní, když zemře. Jestliže hrozí nebezpečí, že z řek vymizejí ryby nebo že bude zničena dozrávající výsadba sladkých zemčat, protože jejich spotřeba nadměrně stoupla, jsou tyto předměty vázány ochranným a úsporným tabu. Chce-li náčelník uchránit svůj dům před dotěravci, dává jej pod tabu; chce-li si vyhradit ve svůj prospěch styky s cizí lodí, také ji dává pod tabu; chce-li dát do klatby evropského obchodníka, s nímž není spokojen, dává i jeho pod tabu. Jeho zákaz se tedy podobá dávnému vetu králů.

Je-li nějaký předmět tabu, nemůže se ho nikdo beztrestně dotknout. Postihne-li tento zákaz nějakého domorodce, jsou mu po ustanovenou dobu zapovězeny některé potraviny. Když se zotavuje z této přísné diety, pomáhají mu, je-li bohat, jeho otroci. Vpravují mu do úst jídla, jichž se nesmí dotknout rukama. Je-li chudý, je nucen sbírat své jídlo ústy a tabu ho vlastně mění ve zvíře.

Zkrátka závěrem lze říci, že tento zvláštní zvyk řídí a ovlivňuje sebemenší činnost Novozélanďanů. Božstvo tak bez ustání zasahuje do společenského života. Tabu má moc zákona a je zřejmé, že celý domorodý zákoník, nepopíratelný a nepopíraný, spočívá na častém použití tabu.

Pokud jde o zajatce uvězněné ve vareatui, zachránilo je před rozlíceným kmenem zcela svévolné tabu. Několik domorodců, přátel a stoupenců Kaj-Kumuových se okamžitě zarazilo při hlase svého náčelníka a společně se postavili na ochranu zajatců.

Glenarvan si však nečinil nejmenších iluzí o tom, jaký osud ho čeká. Jenom smrtí mohl vykoupit zabití náčelníka. A smrt je u divokých národů vždycky jen ukončení dlouhých muk. Glenarvan byl tedy připraven, že krutě odpyká oprávněné rozezlení, jež vedlo jeho ruku, ale doufal, že Kaj-Kumuův hněv dopadne jenom na něho.

Jakou noc prožil on i jeho druhové! Kdo by mohl vylíčit jejich úzkost a změřit jejich muka! Nebohý Robert ani drahý Paganel se neobjevili. Bylo však možno pochybovat o jejich osudu? Nepadli snad první za oběť pomstychtivosti domorodců? Jakákoliv naděje byla tatam, dokonce i pro Mac Nabbse, který tak snadno nezoufal. John Mangles cítil, jak se mu srdce svírá (...)

(......)