Jules Verne

ZE ZEMĚ NA MĚSÍC
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XV. SLAVNOST LITÍ

Hloubení zabralo osm měsíců, ale přitom se plnou parou připravovalo vše potřebné pro odlití děla, po příchodu na Stone’s Hill by se byla zrakům cizince naskytla velmi překvapující podívaná.

Ve vzdálenosti šest set yardů od studny kruhovitě rozloženo kolem svého ústředního bodu, zvedalo se tisíc dvě, stě tavicích pecí širokých šest stop každá a oddělených navzájem půlsáhovou mezerou. Kdyby se postavily do jedné řady, tvořilo by těchto dvanáct set pecí přímku dvě míle dlouhou. Všechny byly vystavěny podle téhož vzoru s vysokým čtyrhranným komínem a působily velmi podivně. J. T. Maston byl tímto architektonickým celkem nadšen. Připomínalo mu to stavitelské skvosty Washingtonu. Podle něho neexistovalo nic krásnějšího ani v Řecku, kde prý ostatně nikdy nebyl.

Vzpomínáte si, že na své třetí schůzi se výbor rozhodl užít na Kolumbiadu litiny, přesněji šedé litiny. Tento kov je vskutku pevnější, tažnější, kujnější, dá se snadno vrtat, hodí se ke všem slevačským pracím a po žíhání kamenným uhlím se stává zvlášť vhodným k výrobě odlitků vystavených velkému tlaku, jako jsou děla, válce parních strojů, hydraulické lisy atd. Po první tavbě je však litina málokdy dost homogenní, a proto se druhou tavbou zbavuje posledních vměsků, čistí se a zjemňuje.

Proto také bylo před odesláním do Tampy surové železo zpracováno v goldspringských vysokých pecích, kde se stykem s uhlím a křemíkem rozžhavenými na vysokou teplotu nauhličilo a změnilo v litinu. Po tomto prvním zpracování byl kov poslán do Stone’s Hillu. Šlo však o sto třicet šest milionů liber litiny, množství příliš velké, než aby se vyplatilo dopravovat je po železnici, cena za dopravu by byla zdvojnásobila cenu suroviny. Výhodnější bylo najmout v New Yorku lodi a naložit je litinovými slitky, potřebovali na to celých šedesát osm lodí o výtlaku tisíc tun, opravdovou to flotilu, která vyjela třetího května z newyorských doků, zamířila na širé moře, obeplula americké pobřeží, vjela do bahamského průlivu, minula floridský výběžek a desátého května proplula zálivem Espiritu-Santo a přistála bez nehody v tampském přístavu.

Tam byly lodi vyloženy do vozů stoneshillské železnice a asi v půli května se octlo ohromné množství kovu na místě určení.

Mělo-li se těchto šedesát tisíc tun litiny roztavit najednou, pochopíme snadno, že dvanáct set pecí nebyl přehnaný počet. Každá pec mohla pojmout asi sto čtyřicet tisíc liber kovu, byly vystavěny podle vzoru pecí užitých k odlití Rodmanova děla, měly tvar různoběžníka vpředu silně stlačeného. Vytápěcí zařízení a komín byly na protilehlých koncích tak, aby pec byla po celé své rozloze rovnoměrně vyhřívána. Pece, postavené z ohnivzdorných cihel, se skládaly jen z jednoho roštu k spalování kamenného uhlí a z jedné „plotny“, na kterou se měly klást litinové slitky, tato „plotna“ svým pětadvacetistupňovým sklonem umožňovala výtok kovu do zachycovacích nádrží, odkud ho dvanáct set sbíhavých stružek vedlo do ústřední jímky.

Nazítří po (...)

(......)