Jules Verne

ZE ZEMĚ NA MĚSÍC
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

VI. CO SE VE SPOJENÝCH STÁTECH MUSÍ VĚDĚT A CO SE UŽ NESMÍ VĚŘIT

Bezprostředním výsledkem Barbicanova návrhu bylo, že se na pořad dne dostala všechna astronomická fakta týkající se Měsíce. Každý se je jal usilovně studovat. Vypadalo to, jako by se Luna po prvé zjevila na obzoru a jako by ji dosud nikdo na obloze nebyl zahlédl. Přišla do módy, stala se sensací dne, a přece se jevila stejně skromná, byla zařazena mezi „hvězdy“, a přece nezpychla. Noviny oprášily staré anekdoty, v nichž toto „Slunce vlků“ vystupovalo, připomněly vliv, který mu přisuzovala nevědomost prvotních věků, opěvaly je ve všech tóninách, div že necitovaly jeho výroky, celá Amerika byla zachvácena selenománií.

Vědecké časopisy se pak odborněji zabývaly otázkami, které se týkaly podniku Gun-Clubu, uveřejnily dopis cambridgeské hvězdárny, komentovaly ho a bez výhrad schválily.

Zkrátka už ani nejnevzdělanějšímu Yankeeovi nebylo povoleno neznat jediný z faktů vztahujících se k jeho družici a ani ta nejomezenější stará mistress už nesměla připouštět nějaké pověrčivé bludy na jeho úkor. Věda – k nim přicházela ve všech podobách, vnikala do nich očima ušima, nebylo možno být oslem… v astronomii.

Do té doby nevědělo mnoho lidí, jak mohla být vypočtena vzdálenost, která odděluje Zemi od Měsíce. Noviny využily příležitosti, aby jim vysvětlily, že tato vzdálenost se zjišťuje měřením paralaxy Měsíce. Když se zdálo, že je slovo paralaxa udivuje, bylo jim řečeno, že je to úhel, který svírají dvě přímky vedené z obou konců zemského poloměru k Měsíci. Jestliže zapochybovali o dokonalosti této metody, bylo jim dokázáno, že hvězdáři nejenže určili střední vzdálenost Měsíce na dvě stě třicet čtyři tisíc tři sta čtyřicet sedm mil (384 400 kilometrů), ale že se přitom nezmýlili ani o sedmdesát mil (112 km).

Těm, kdo nebyli obeznámeni s pohyby Měsíce, noviny denně dokazovaly, že Měsíc vykonává dva rozdílné pohyby: jednak se otáčí kolem své osy, jednak obíhá kolem Země, oba tyto pohyby se dějí za stejnou dobu, totiž dvacet sedm a jednu třetinu dne.

Rotační (otáčivý) pohyb vytváří na povrchu Měsíce den a noc, jenže za lunární měsíc se vystřídá jen jeden den a jedna noc, protože každý den a každá noc trvá tři sta padesát čtyři a jednu třetinu hodiny. Strana přivrácená k zeměkouli má to štěstí, že ji Země osvětluje s intensitou, která se rovná světlu čtrnácti Lun. Přirozeně druhá strana, vždy neviditelná, má tři sta padesát čtyři hodiny plné noci, mírněné jen oním „bledým jasem, jenž se line z hvězd“.

Tento jev je způsoben jedině tím, že oba pohyby, otáčivý i oběživý trvají naprosto stejně dlouho, podle Cassiniho a Hersthela je to úkaz společný družicím Jupiterovým a velmi pravděpodobně i všem ostatním satelitům.

Někteří duchové, plní dobré vůle, ale trošinku natvrdlí, nejprve nechápali, že Měsíc při svém oběhu ukazuje Zemi neměnně stále touž tvář proto, že se v témž časovém úseku otočí kolem své osy. Takovým lidem se říkalo: „Běžte do jídelny a obejděte kolem stolu tak, (...)

(......)