Edgar Wallace

ČERNÝ OPAT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

LVIII.

Harry byl v bezvědomí. Nahmatala jeho obličej a cítila cosi teplého a vlhkého.

Nic neviděla, temnota kolem byla neproniknutelná.

Kéž by měla alespoň nějaké světlo! Napadlo ji, aby prohledala kapsy nešťastného Harryho. Konečně našla stříbrné pouzdro se sirkami. Jednu rozškrtla a podívala se kolem. Oba dopadli k patě bývalého dřevěného schodiště. Vyřezávané zábradlí u zhroucených schodů bylo ztrouchnivělé a na dvou místech v něm zely mezery. Polovina stupňů tam už asi dávno nebyla a druhá se přelámala při Lesliině pádu.

Harry ležel ve výklenku vytesaném ve skále. Vpravo i vlevo se táhly chodby s prosakující vodou. Vykročila a rozškrtla novou sirku. Chodba se tak točila, že z ní Leslie viděla před sebou vždycky jen několik stop. V mělkých proláklinách na zemi byly kaluže vody a dlouhé shluky podivných šedivých houbovitých útvarů visely od stropu jako hrozny. Leslie cítila lehký průvan z levé chodby, nemohla však vyzkoumat, odkud přichází, a vrátila se k Harrymu.

Zpočátku myslila, že měl u sebe dvě elektrické svítilny, ale našla jenom jednu a zjistila, že druhý balíček jsou zásobní baterie. Rozsvítila a prohlížela strop nad zřícenými schody.

Spatřila dřevěnou desku a zdola dobře rozeznávala válce, po nichž se deska pohybovala. U vrcholu schodiště byly dvě velké dřevěné rukojeti, podobné browningovým pažbám. Tušila, že pomocí nich se může stůl zdola odsunout.

Harry zíral udiveně vzhůru, když se na něho opět podívala. "Co se to stalo?" otázal se.

"Spadli jsme nějakým propadlištěm," odpověděla. "Myslíte, že byste dosáhl tam na ty rukojeti?" ukázala.

Nejistě vstal, nasadil si brýle, které mu při pádu sletěly, a podíval se na držadla. Ze schodiště zůstaly jenom dva stupně neporušené. Zkusil na jeden stoupnout, ale schod se mu pod nohou rozlomil a podpěrné kůly se naklonily.

"Tam nedosáhnu," usoudil. "Je to dobře dvanáct stop vysoko."

Pak si všimla, že se poranil, přinutila ho, aby se posadil, a obvázala mu ránu pruhem hedvábí, který utrhla ze sukně.

"Jak jsme se dostali na tohle zatracené místo?" ptal se udiveně. "Kde to jsme?"

"Pod opatstvím," řekla a jeho zamračení se proměnilo v bolestný úšklebek.

"Kde je Dick?"

"Myslím, že tam nahoře," posvítila na desku.

Proč by tam měl být? Neví, jak se dostat do spodní místnosti, pomyslela si a srdce se jí sevřelo.

"Můžete chodit?"

Překvapeně se na ni podíval. "Chodit? Docela dobře, ale kam půjdeme?"

"Zkusme nejdřív tu levou chodbu," navrhla a Harry souhlasil.

Po první zatáčce cesty se zastavila. Zahlédla záblesk světla, našla čtverhranný otvor, zřejmě vytesaný ve skále a zakrytý nějakými převislými rostlinami, jimiž jasně viděla žlutavou záři. Za chvíli se dostala k jinému malému okénku. Tudy asi přichází vzduch, jeho proudění bylo však nepatrné, protože plamínek sirky, kterou rozškrtla, skoro ani nezakolísal.

"Jak daleko půjdeme?" zeptal se Harry slabě. "Už nemohu dál."

"Musíte!" (...)

(......)