Edgar Wallace

ŘEKA DIAMANTŮ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

13. V PRALESE

Daleko v zemi K'hassi seděli u ohně tři muži. Slunce zapadalo a z ohně z polen, jak jej domorodci zapalují v nejžhavějších dnech, se vznášel kolmý řídký sloupec dýmu.

Tlustý muž v zamazaných šatech byl Lambaire, suchý muž s neoholenou tváří byl Bělásek. Zotavoval se z druhého záchvatu zimnice, a ruka, kterou zdvihl k ústům, se znatelně chvěla. Třetím, zamračeným byl mladý Sutton.

Nemluvili a jedli nechutnou rybu, kterou pro ně chytil vůdce karavany. Teprve když dojedli a poodešli dolů k břehu řeky, přerušili mlčení.

"Tohle je konec," řekl Lambaire těžce.

Bělásek mlčel.

"Tři tisíce liber stála tahle výprava a mnoho let mého života," pokračoval Lambaire, "jsme tisíc mil od pobřeží."

"Čtyři sta," přerušil ho netrpělivě Bělásek, "ale je to jedno - i kdyby to byly čtyři tisíce."

Dlouho všichni mlčeli.

"Kam teče tahle řeka?" zeptal se Lambaire. přece musí téct."

"Teče krásnou zemí lidožroutů," řekl Bělásek mrzutě. "Pomýšlíte-li na krátkou nadcházku přímo k moři, vynechte řeku!"

"A není žádná řeka Hvězd - žádné diamanty! Byl to proklatě znamenitý badatel, ten váš otec, Suttone." Řekl to zuřivě, ale mladík hleděl mrzutě na řeku a neodpověděl.

"Proklatě znamenitý badatel!" opakoval Lambaire.

Sutton se pootočil.

"Nehádejte se se mnou," řekl zasmušile. "Protože budete-li -"

"No, a jestli?" Lambaire se chtěl hádat s kýmkoliv.

"Budete-li, na místě vás zastřelím!" vyjel Francis a obrátil se opět k řece.

Lambairova tvář sebou škubala a on povstal - seděli na břehu řeky.

"Žádné takové řeči, Suttone," bručel hněvivě, "to není řeč, která -"

"Kruci mlčte!" vykřikl Bělásek. "Nepotřebujeme ty vaše řečičky, Lambaire, potřebujeme se odtud dostat."

Najít cestu odtud! - To byl výsledek, k němuž dospěli hledáním řeky. Bylo to koncem čtyřměsíční pouti, kdy je každý den zaváděl hlouběji a hlouběji do houštin neznámé končiny; každý týden přetrhl další spojení s civilizací. Nedošli k portugalské hranici, protože než se dostali na sto mil od hranice, zjistili, že mapa je úplně mylná. Byly na ní zakresleny malé vesnice, ke kterým se nikde nedostali. Jednou, když přišli na stopu vesnice a dostali se do hlavního sídla jednoho z kmenů, zjistili, jako to zjistili jiní afričtí cestovatelé před nimi, že v okruhu sta mil se nachází několik tuctů vesnic stejného jména.

A po celou tu dobu se malá výprava s nosiči, jejichž počet se stále zmenšoval, dostávala hlouběji a hlouběji do pralesa. Vyjednávali s lidmi z Alebi, vybojovali dlouhý boj s lidmi z pralesa, odráželi třídenní útok pomalovaných K'hassiů, dosáhli pochybné bezpečnosti u otrockého lidu ve vnitrozemí.

A konec toho všeho bylo, že se výprava musí vrátit a projít znovu rozzuřenými krajinami, kterými si vynutila cestu sem.

"Není jiná cesta," trval na svém Lambaire. Bělásek zavrtěl hlavou.

Neobyčejně trapný konec velké výpravy.

Sutton hleděl zachmuřeně na řeku a přemýšlel. Takhle nekončily podobné výpravy v knihách. Cynthie se bude smát - ta myšlenka (...)

(......)