Herbert George Wells

LÁSKA A PAN LEWISHAM
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Vítězí kariéra

Přeskočíme teď půl třetího roku a začínáme vyprávět o mnohem zralejším panu Lewishamovi, ne už mládenečkovi, ale o muži, rozhodně muži v právním smyslu, neboť je mu jedenadvacet let. A příběh už se neodehrává ve Whortley, venkovském městečku rozkládajícím se mezi stromy, úvozy, parky a obecními pastvinami, ale v šedé rozlehlosti západního Londýna.

A vůbec v něm teď nevystupuje Ethel. Ten slíbený druhy dopis totiž nepřišel a třebaže náš hrdina během prvních londýnských měsíců strávil nejedno odpoledne v Claphamu, nedočkal se v té poušti lidského hemžení setkání, po němž prahl. Až nakonec po způsobu mládí, které se tak obdivuhodně umí vzpamatovat z ran na těle, na duši i v srdci, začal zapomínat.

Hledání „kouska žvance“ skončilo nečekaným vyslovením žádosti podle Dunkerleyho vzoru. Zelenomodré diplomy očividně měly i jinou hodnotu než dekorační, a když už se pan Lewisham vzdával naděje, že do konce života ještě dočká zaměstnání, přišel ten modrý dokument z pedagogiky, slibující neuvěřitelné výsady. Má jet do Londýna a pobírat guineu týdně jen za to, že bude poslouchat přednášky, o jakých se mu ani nesnilo! Před očima mu tančila jména jako Huxley – Huxley a taky Lockyer! Taková příležitost! Kdo by se divil, že následující tři roky u něho vítězila kariéra?

Představte si ho, jak první den po prázdninách kráčí k fakultě přírodních věd, aby tam zahájil svůj třetí studijní rok. (Zmíněný ústav nazývá se v dnešních dobách Královská kolej přírodních věd.) V pravici nese lesklý černý vak, napěchovaný učebnicemi, zápisníky a dalšími pomůckami pro nastávající studijní práci, v levici drží knihu, která se už do vaku nevešla, knihu se zlatou ořízkou a deskami velice pečlivě ochráněnými hnědým balicím papírem.

Ubíhající čas zanechal na něm svou pečeť v podobě nevýbojného, ale nesporného knírku, dalších pár centimetrů na výšce postavy a větší sebedůvěry ve vystupování. Oprostil se už od pocitu, jaký prožíval v osmnácti, že je na něj soustředěna celosvětová pozornost; začínalo mu svítat, že mnoho lidí jeho existenci zcela přehlíží. S ubývající nejistotou pak u něho vzrostla rozhodnost – to se stává, když je člověku dobře na světě.

Oblečen byl – s jedinou výjimkou – v tónované černi – tvrdě využívaný smutek začínal „nabírat“ rzivý nádech. Smutek nosil za maminku, od jejíž smrti uplynulo už přes rok v době, kdy naše vyprávění začíná. Dědictví po ní mu vyneslo téměř sto liber, částku, kterou pan Lewisham uložil ve spořitelně a přísně střežil: platil z ní pouze takové nezbytnosti jako školné, knihy a pomůcky, které pro svou brilantní studentskou kariéru potřeboval. Neboť jeho kariéra byla brilantní, přes ten whortleyský zádrhel, papírové diplomy mu padaly do klína jako zralé hrušky.

(Kdybyste mu, milostivá, věnovala zkoumavou pozornost, nepochybně by váš pohled utkvěl na jeho límci – neobyčejně lesklém, s povrchem jako mokrá guma. Třebaže to prakticky s naším příběhem nesouvisí, jsem si vědom, že to musím okomentovat, než budu (...)

(......)