Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Není vyhnutí, než v tomto bodě — z jistého velice trapného důvodu, který se co nevidět jasně ukáže — opět přerušit vyprávění.
Nuže, zatímco se toto všechno odehrávalo v hostinském pokoji Ekvipáže a zatímco pan Huxter pozoroval pana Marvela, opřeného o vrata a bafajícího z čibuku, necelých patnáct kroků opodál pan Hall a Teddy Henfrey přetřásali v nechápavě udiveném rozpoložení záhadu ipingské senzace.
A z čista jasna se ozvalo prudké žuchnuti na dveře hostinského pokoje, ječivý výkřik a potom — ticho.
„Ó-ho!“ zvolal Teddy Henfrey.
„O-hó!“ zaznělo z výčepu.
Pan Hall vnímal sice pomalu, ale jistě.
„Tohle není jen tak,“ řekl, obešel výčepní pult a zamířil ke dveřím hostinského pokoje.
Hall a Teddy Henfrey přistoupili ke dveřím spolu, v obličeji napjatý výraz. Radili se očima, co a jak.
„Něco neštymuje,“ usoudil Hall a Teddy Henfrey přikývl na souhlas.
Cítili závany nepříjemného pachu jakési chemikálie a zastřeně slyšeli rozhovor, velmi rychlý a tlumený.
„Není vám nic, vašnosti,“ zeptal se Hall a zabubnoval kotníkem na dveře.
Mumlavý hovor přestal, jako když utne, chvíli bylo ticho, pak hovor sípavým šeptem opět pokračoval, potom ostrý výkřik „Ne, ne! To nesmíte!“ A tu se ozval náhlý šum a překocení židle, krátký zápas.
A zase ticho.
„I šlaka!“ ulevil si Henfrey polohlasně.
„Není — vám — nic — vašnosti?“ opakoval pan Hall zostra ještě jednou.
Podivným trhavým tónem odpověděl hlas farářův: „Vůbec ni-ic. Nerušte — nás, prosím.“
„Divný!“ řekl pan Henfrey.
„Divný!“ opakoval pan Hall.
„Povídá ‚nerušte nás‘,“ řekl Henfrey.
„Já ho slyšel,“ potvrdil Hall.
„A kejchnutí,“ dodal Henfrey.
Poslouchali dál.
Hovor uvnitř byl rychlý a tlumený.
„Nemohu,“ pravil pan Bunting a hlas mu sílil. „Povídám, pane, to nedopustím.“
„Co bylo tohle?“ zeptal se Henfrey.
„Říká, že to nedopustí,“ odpověděl Hall. „Snad to nemluvil k nám, nebo mluvil?“
„Hanebnost!“ pravil pan Bunting uvnitř.
„Prej hanebnost,“ referoval pan Henfrey. „Slyšel jsem to — ouplně zřetelně.“
„Kdo to mluví teďka?“ zeptal se Henfrey.
„Patrně pan Cuss,“ odpověděl Hall. „Slyšíš něco — vůbec něco?“
Ticho. Zvuky uvnitř nezřetelné a znepokojivé.
„To vypadá, jako kdyby někdo plácal ubrusem,“ hádal Hall.
Za výčepním pultem se ukázala paní Hallová. Hall jí dával znamení, aby mlčela a přišla k nim.
To v paní Hallové podnítilo manželskou opozici.
„Načpak tam posloucháš, Halle,“ ptala se. „Copak nemáš nic lepšího na práci — dnes takovej pernej den?“
Hall se snažil vyjádřit všechno šklebením a němohrou, ale paní Hallová si postavila hlavu. Ba zesílila ještě víc hlas. Proto se Hall a Henfrey, poněkud schlíplí a rozkládajíce rukama, přikradli po špičkách zpátky k výčepnímu stolu, aby jí podali vysvětlení.
Zprvu odmítala vidět něco vůbec v čemkoli z toho, co ti dva zaslechli. Ale potom nařídila Hallovi, aby mlčel, než jí Henfrey všechno vypoví po svém. Klonila se k názoru, že celá ta historie je hloupost — možná, že tam jenom (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky