Jaroslav Žák

CESTA DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 5
BUJNÝ OŘ JE MLUVA LIDU ŠTUDÁCKÉHO

Autor je hluboce přesvědčen, že si získal srdce národa studujícího hlavně tím, že dovede mluviti jeho mateřštinou. Je zajisté dobře známo, že chce-li někdo poznat duši cizího národa, musí se naučit jeho jazyku. Odtud ona propast mezi panující třídou kantorských patriciů a študáckým plebsem. Marně se snaží učení pedagogové ovládnout a ujařmit vzpurný lid študácký. Teprve až bude zřízen seminář, kde mladí schopní prófové budou speciálně školeni v nářečích jednotlivých študáckých kmenů, teprve tehdy bude možno přikročiti k pacifikaci a úplnému porobení študáctva. Stejně si počíná například anglická výzvědná služba, jež posílá mezi beduíny mladé muže, ovládající arabská nářečí, kteří pak zpracovávají vlivné šejky pro zájmy britské říše. Podobně dali by se získati šejkově jednotlivých klas, omámeni faktem, že kantor mluví plynně jejich mateřštinou.

Demagog, jenž by chtěl získat študáctvo pro své nekalé cíle, učinil by nejlépe, kdyby si zřídil silnou vysílačku, jež by propagovala jeho program v jazyku študákům vlastním. Osvojit si študáckou řeč není úkol nijak snadný. Laik se patrně domnívá, že jde o nějakou lidovou formu češtiny, leč jaký to omyl! Spíše porozumí normální dospělý Čechoslovák sovětskému občanu arménské národnosti, jenž se snaží mluvit rusky, než vlastní matička svému synku, který si ulevuje študáckým jazykem: “Mami, já dnes krauloval u Prcifousa, von mák' zrovna vedle na toho šprtouna Šíšu, to víš, ten byl nahoblenej jak sejrák a já potil volej. Eště klika, že pak tasil Béďu, kterej zahrál na roh, jinak by mně ztepal jak Leonidas.”

Pokud se dají vůbec vystihnout jemnosti této subtilní mluvy, zní citovaná věta česky takto: “Dnes jsem měl namále u profesora X. (jenž nosí plnovous); vyvolal totiž spolužáka Šimánka, který je v abecedě právě vedle mne. Je to pilný žák a ovšem, byl svědomitě připraven. Měl jsem strach, ale naštěstí byl pak vyvolán přítel Bedřich, jenž odvedl pozornost profesorovu od zkoušení. Jinak bych byl dostal nedostatečnou (profesor by byl se mnou naložil stejně krutě jako brazilský fotbalista Leonidas se svými protivníky).”

Uvedli jsme již mnoho ukázek z hantýrky ve své první práci a nechceme naprosto podávat zde její učený rozbor. Vědecky je důkladně zpracována dr. Oberpfalcerem v Československé vlastivědě. Zabýváme se jí jen potud, pokud je toho třeba k proniknutí složitých záhybů a zákoutí duše študákovy. Nutno ještě upozornit čtenáře, že studentská řeč není jeden jazyk, nýbrž více osobitých nářečí. Pražská hantýrka se podstatně liší od brněnské. Na Slovensku se slang teprve vyvíjí a přejímá mnoho výrazů a obratů z české studentské hantýrky. Dovolíme se ještě posloužit jednou ukázkou, kterou uvedeme nejprve v řeči spisovné a pak ji přeložíme do brněnské a posléze do pražské studentské mluvy.

Prosím, račte si poslechnout prostičký příběh ze života jedné třídy. Nejprve jej vylíčíme spisovnou češtinou:

“To vám byla dnes ve třídě legrace! Profesor (...)

(......)