Jaroslav Žák

BOHATÝRSKÁ TRILOGIE 2
Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české
(spoluautor Vlastimil Rada)
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA DVANÁCTÁ
Kozodojské zvony valné slyšet hony aneb Do zbraně, občané!

Všechny kozodojské zvony se rozezvučely na poplach a do jejich hlaholu se mísily duté údery gongu, přicházející od holírny pana Pelíška; to učeň mistrův bušil násadou portviše do mosazné mísy nad vchodem.

Lidé zmateně pobíhali sem a tam, srocovali se na nárožích a křižovatkách, dotazovali se navzájem ustrašeně po příčině poplachu a pronášeli fantastické domněnky, nemohouce uvěřit hroznému poselství pana Paplháma. Trampové na obzoru! Strašlivá hydra se zašklebila Kozodojským do tváře ve chvíli, kdy se toho nejméně nadáli.

Na sportovní tribuně se konalo improvisované zasedání městské rady, jež se právě zabývala výslechem neblahého posla válečných hrůz pana Paplháma. Podpírán uctivě obecním posluhou panem Balatkou, líčil smrtelně znavený bojovník krvavý průběh dnešního rána, fantastické osudy svého úniku a svou stále se stupňující žízeň, již hasil pardubickým porterem, borovičkou, griotkou, světluškou, alašem, světovarem a tak pod., což mělo za následek naprosté vysílení i harcovníka tak zdatného, jakým byl kozodojský trubač.

Pan Balatka dopravil opět již spícího pana Paplháma do kabiny a shromáždění pokračovalo ve svých poradách, jež vyvrcholily usnesením zvolit při městské radě zvláštní válečnou komisi. V pozdních hodinách odpoledních se dosáhlo dohody a komise, zvolená aklamací podle politického klíče, přibrala si jakožto vojenské odborníky účastníka bitvy u Hradce Králové četnického praporčíka Huspeninu a trojctihodného seniora pana Malbohána, nejstaršího muže města a pamětníka války třicetileté.

Komise okamžitě zasedla k celonočnímu jednání a jízdní poslové, dorostenci jezdeckého odboru místního šachového klubu „Flohr“, míhali se bez ustání po městě a okolí, plníce příkazy a usnesení náčelnictva. Velitel tohoto zpravodajského jízdního oddílu seržant Bomba byl též posazen na koně a osvojil si tak rychle umění jezdecké, že trať mezi hřištěm a kozodojským náměstím urazil za necelou hodinu, ačkoli by byl pěšky k tomu potřeboval plných pět minut.

Kozodoje zatím nabývaly rychle válečného vzhledu. Na ulicích u hokynářských a řeznických krámků stály fronty vyhladovělých žen, klnoucích válce a čekajících dlouhé hodiny, až jim budou na lístky vydány dvě pinty chleba a tři galony slaniny na legitimace červené nebo čtyři kostky cukru a sedm a půl aršínu petroleje na legitimace zelené. Lid si volil legitimace ponejvíce podle svého barevného vkusu, neboť se na ně tak jako tak nic nedostalo, jelikož patřičné utensilie byly dávno poschovávány po sklepích a tajných přihrádkách hokynářů, jak hlásaly nápisy na dveřích krámků: „Cukr néjni“, nebo dokonce: „Rům néjni a nebude!!!“

Do pláče a nářku strádajících žen se mísil bojovný ryk mužů. Narychlo ozbrojené hloučky probíhaly ulicemi, zpestřujíce jejich vzhled roztodivností svých uniforem. Oddíly hasičské, rybářské, uzenářské, revírní, pivovarnické i selské, filatelisté, baráčníci, esperantisté i pěstitelé kanárů, (...)

(......)