Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
V chabě osvětleném hledišti biografu „The grand kino by Zbyněk of Kozodoj“ seděli operatér Štych a biletář Šotola, chladnokrevně zabráni do lízaného maryáše. Toho večera se nehrálo, neboť filmové múzy (i zvukové) mlčí, když zuří litice válečná, šerý sál zel prázdnotou; jenom sedadla č. 61–63 v parteru A byla obsazena rázovitými postavami starých abonentů, paní obecní posluhové Balatkové, paní kupcové Kašťákové a osvíceného knihkupce pana Jimrama.
„Válka je strašný zlo,“ posteskla si paní Kašťáková. „Odpoledne ten rajt v krámě a večer aby člověk čučel na prázdný plátno.“
„Ba, ba,“ přitakala paní Balatková. „Já se celej den tolik těšila, jak si spolu, paní, večer popláčeme na tom krásným českým filmu. Jó, válka je krutá, ani zatruchlit si člověk nemůže.“
„Milá dámo,“ zasáhl osvícený knihkupec do rozhovoru, „v životě se stane ledacos neočekávaného. To není jako ve filmu, kde se všechno odehraje, jak si to přeje režisér.“
„Dycky taky ne,“ ozval se od karet operatér Štych.
„Já vím,“ řekl pan Jimram, „ale co se nepovede, to se vystřihne.“
„Tak jsem to nemyslel,“ vece pan Štych tajemně, hledaje pod sedadlem zapadlého trumfa. „Ještě dnes vidím zsinalou tvář režiséra Kodýtka, když mu Josef s buřinkou zkazil premiéru.“
Pověst o Josefovi s buřinkou
»Byl to dobrodružný film Dýmka smrtí s výhradně českým obsazením. Slavnostní gala premiéra v kinu Avion se konala před vybraným diváctvem, které bylo velmi překvapeno neobyčejným zakončením tohoto sensačního veledíla. V závěrečné scéně totiž, kdy neodolatelný Joe Špargl vyrazí dveře pancéřové síně, aby se vrhl tygřím skokem na krále pražského podsvětí, dobrodruha Kratinu (v mistrném podání pana Píštěla), jenž se právě chystá uniknout stokou, nesa v náručí bezduché tělo milenky statečného Špargla, v tomto vrcholném okamžiku se vynořil ze stoky malý chlapík zavalité postavy s kulatým, dobromyslným obličejem a podrazil zrádci Kratinovi nohy. Dobrodruh se svalil i se svou kořistí na zem a notoricky odvážný Joe, ztrativ cíl svého skoku, narazil na pancéřovou stěnu a rozbil si nos. Nato pozdravil tlouštík obecenstvo v kinu, nadzvednuv jemně solidní tvrďák a sestoupil opět důstojně do podzemí.
Světlá písmena Dobré noci chvěla se chvíli na plátně a pak zazářily žárovky. Obecenstvo odcházelo tváříc se poněkud nechápavě, ale zřejmě rozveseleno. Několik kritiků zapsalo téměř současně do svých poznámek větu o smělém a nečekaném řešení dějové zápletky zásahem komického živlu. Mne samotného nadchl tento efektní konec do té míry, že jsem vběhl do lóže a zmocniv se pravice režiséra Kodýtka volal jsem:
„Blahopřeji, Mistře! To zakončení, to je klenot.“ Mistr Kodýtek stál přede mnou chvíli mlčky jako ztělesněná chmura a jeho hlava se podobala rozzlobenému dikobrazu. Pak řekl dutě:
„To tam nepatřilo.“
„Nepatřilo?“ podivil jsem se.
„Ne!“ zahřímal Kodýtek a odstrčiv mě vyběhl z lóže a řítil se do kabiny operatérovy.
Kino se zatím (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
