Jaroslav Žák

BOHATÝRSKÁ TRILOGIE 2
Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české
(spoluautor Vlastimil Rada)
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA ČTRNÁCTÁ
Spolek Zapomenutých Slávů

„Alláh il Alláh, Mohamed raz ul Allah! ...!“ Volání muezzinovo vzneslo se pojednou nad město jako naříkající albatros a kvílelo žalně večerním soumrakem v dlouhých, ba nekonečných pasážích.

Pánové Štych a Jimram se vytrhli ze svých myšlenek a maně pohlédli na půlměsíc, lesknoucí se na špičce minaretu, jehož ochoz byl oživen fantaskní siluetou obecního sluhy pana Balatky, jenž tu coby muezzin vykonával svědomitě část svých četných a pestrých úředních povinností.

Bílý, štíhlý minaret se tyčil jako maják z moře kozodojských střech, jako maják osvětového smýšlení a náboženské tolerance kozodojského občanstva, jež neváhalo postavit mešitu pro svého mohamedánského spoluobyvatele, jímž byl pan Ach-med Turec-key, prodavač sladkostí. Stavba byla vyzdvižena za štědré finanční podpory továrníka Rosendufta, který v čas potřeby používal velebných prostor mohamedánské modlitebny za skladiště svých výrobků.

Ach-med Turec-Key, jenž právě čile obchodoval mezi vojsky na náměstí, vrhl se tváří na dlažbu směrem České Budějovice–Horní Dvořiště–Mekka a vykonával svoji večerní pobožnost, čehož použili někteří podnikaví velitelé a zásobili bezplatně své oddíly větším počtem medových bonbónů z vozíku osmanského obchodníka. Prosím, nerozčilujte se nad tím a pomnětež, že je neklidná doba válečná.

Pánové Štych a Jimram se vraceli do města; dospěli na náměstí a loučili se.

„Jdu na frontu,“ řekl pan Štych; „jsem přidělen jakožto člen filmové avantgardy k předním strážím. Budu velet oddílu, který prvý zasáhne do boje.“

„Kéž Perun ochraňuje vaše kroky,“ řekl dojatě pan Jimram a postál chvíli, zíraje za odvážným filmařem. Pak se plaše rozhlédl a jal se rychle kráčet uličkami kozodojského podhradí, jež vedly až k úpatí vrchu. Na konci ulice, opřen o skalnaté úbočí, stál starobylý, zvetšelý dům nevtíraného vzhledu; jenom rozložitá vrata, vedoucí do přilehlého dvorku, působila poněkud nezvykle, jsouce ozdobena dvěma zubřími lebkami, mezi nimiž byla připevněna malá, elegantní a vkusná visitka s nápisem:

 

CLUB ZABUDNUTÝCH
SLÁVUÓV

–

Cudzím vstup zakázán

 

Pan Jimram se znovu plaše rozhlédl a pak vyňal obratně jednu z kočičích hlav, jež tvořily svérázné, kostrbaté dláždění kozodojských uliček. Objevil se otvor, z něhož tajuplný muž vyňal veliký kamenný mlat, velmi podobný onomu, jímž Beneš Hermanóv bil u Hrubé Skály sveřepé Sasíky po hlavách. Podoben Záboji, pozvedl pan Jimram obrovité kladivo a zabušil třikrát na vrata. V odpověď na mohutné údery, jež otřásly okolními domy až do základů, zaskřípala vrata ve stěžejích a počala se pomalu otvírat; objevil se hluboký příkop, naplněný černou vodou, pokrytou žabincem a mechem. Vtom se ozvalo řinčení řetězů, praskání lýkových provazců a vrzání neviditelného rumpálu a těžký padací most se pomalu snášel k nohám příchozího, jenž zatím usedl na starobylou lavici a ruče si počal zouvat boty. Když most překlenul příkop, přeběhl pan Jimram v ponožkách hbitě přes mohutné (...)

(......)