Jaroslav Žák

BOHATÝRSKÁ TRILOGIE 2
Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české
(spoluautor Vlastimil Rada)
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA DVACÁTÁ TŘETÍ,
v níž se věrně popisuje, jak mnoho vzácných hostí do Kozodoj zavítalo

Napjaté ticho, jež následovalo po lakonické odpovědi Šumichrásta Malbohána, bylo náhle přeťato úpěnlivým vytím automobilové sirény. Pozornost všech účastníků bitvy se rázem obrátila k obrovitému autu značky rolls-royce, které se prodíralo zástupy bojovníků. Uvnitř seděli čtyři muži ve fracích a mávali palmovými ratolestmi.

Byl to pan redaktor Siegfried Rzerzicha, který s sebou přivážel zástupce Panevropy, Svazu národů a českého tlumočníka. Lid i bojovníci, všichni se nahrnuli na náměstí a do přilehlých ulic; auto zastavilo u obecní fontány a zástupce Svazu národů se jal mluvit ústy tlumočníkovými: „Bratři Evropané! V zájmu vzdělaností a kultury, v zájmu lidskosti a humanity, v zájmu vaší krásné země, jež je rájem na pohled, i všeho vzdělaného lidstva, na vás apeluji jménem Svazu národů, abyste zastavili toto strašlivé válčení a dohodli se cestou smírnou, dříve než rozpoutáte válečný požár, který hrozí zničiti vše, co lidský duch po tisíciletí budoval.“ Mohutný šum prolétl davem, složeným z frontových bojovníků obou táborů. Většinou souhlasili mužové, jsouce již sytí hrůz válečných, se smírným řešením. Přesto se však ozývaly hlasy, hlavně z řad Staroslávistů a nebojujícího obecenstva, volající po rozhodnutí boje, jenž stál tolik obětí a obědů.

„Krajané,“ počal mluvit pan Rzerzicha zvučnou češtinou, hledě úkosem do papírku, ukrytého v mozolné, žurnalistické dlani, „rozřešte svůj spor soubojem! Ať každá strana vybere nejlepšího bojovníka ze svých řad a ti dva nechť rozhodnou poctivým bojem odvěký spor trampů s paďoury. Zasloužíte se tím o myšlenku světového míru, a bohdá že lidstvo po krásném příkladu kozodojském bude napříště vyřizovat své spory raději v ringu než na polích orných a válečných!“

Burné projevy souhlasu zahlaholily po celém prostranství a ukázněný lid se počal rozestupovat, nechávaje estrádu volnou pro kolbiště. Ihned zaduněly dlaždičky pádnými kročejemi a za neutuchávajícího volání paďourů předstoupil vrchní velitel vojsk kozodojských Ctibor Pádecký, odložil meč dvouručák a odměňován stále se stupňujícím potleskem počal odkládat jednotlivé součásti starobylé brně, až se posléze zaskvěl v bezvadném, modře pruhovaném tričku a v bílých trenýrkách, klubovním to dresu S. K. Kozodoj. Poté se postavil tváří v tvář trampským zástupcům a ukázal své strašlivé, uzlovité bicepsy, při čemž nadšení paďourstva neznalo mezí. Zraky všech zálesáků byly obráceny k Forbesovi v napjatém očekávání. Aniž okamžik zaváhal, vyšvihl se Veliký Vůdce na terasu, a odloživ elegantním pohybem zálesáckou košili, počal zvolna nadýmat svůj nádherně klenutý hrudník, až nabyl fantastických rozměrů, což kvitováno jásavým řevem všeho trampstva. Sokové se postavili proti sobě, probodávajíce se očima. Shromáždění ani nedýchalo, sledujíc s úzkostí i nadějemi pohyby obou soupeřů.

Vtom slyš! Břeskné zvuky trub a vír kotlů zahlaholily od hlavní brány městské. Lid (...)

(......)