Jaroslav Žák

BOHATÝRSKÁ TRILOGIE 3
Z tajností žižkovského podsvětí
(spoluautor Vlastimil Rada)
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA DVACÁTÁ
Točte se, pardálové, ve tříčtvrtečním taktu!

Znamenité nálady, jež povšechně zavládla, využilo několik pohotových mylordů, kteří oklamavše bdělé manželky unikli do přilehlých hráčských boxů, kde se záhy rozpoutala vášnivá šarvátka duchů. S jásavými trilky bubnů a bombardónů se mísily bojovné výkřiky urputně se potýkajících sirů, jako „pic kozu do vazu! voni to hrajou jako nebožtík Pytlík! toho žaludskýho psa si dejte za čepici! držte si klobouky, jedeme s kopce!“

Zvláště mohutně se bili sirové Dařbože a Čumbrk, kteří spolu s maličkým gentlemanem, maskovaným za Číňánka, a starým vrásčitým námořníkem zápolili v speciálním žižkovském pokeru zvaném „kaufcvik“, za temperamentního kibicování statného mušketýra a švarného Bosňáka, jenž vedl na řetězu komického medvídka.

Mušketýr, který se hlučně obdivoval vyloženým durchům squireho Čumbrka, vylovil pojednou hadím pohybem z kapsy lordovy jakýsi zažloutlý list, netuše, že Bosňákův medvídek mu vytáhl z koženek nějaký papír v nepromokavém pouzdře a podal jej svému pánu. V následující vteřině putoval však tento papyrus do hlubokého šosu Číňana, jehož žluté drápky pracovaly s neuvěřitelnou hbitostí. Zpustlý námořník, jenž po očku pozoroval tuto záhadnou činnost, uřízl hned nato bleskurychlým šmiknutím bezstarostně pohvizdujícímu Číňánkovi neblahý šos s tajemnou náplní a ukryl ho do měšce s tabákem.

V tom okamžiku zazněla ze sálu polnice a do nastalého ticha zaburácel hlas pořadatelův:

„Následuje volenka gardedám!“

Vznikl zmatek mezi gentlemany a všichni šlechticové počali prchat do temných zákoutí. Rovněž lordové, hrající poker, byli zachváceni panikou a zanechavše na stole hromádky bůrů a šilinků snažili se zachránit holý život. Jediný námořník zůstal klidně sedět a zvědavě nahlížel do uříznuté kapsy.

„Obě půlky plánku!“ zahučel spokojeně, když vtom smršť prchajících pairů pronásledovaných tancechtivými gardedámami se přehnala přes něj, přičemž váček s tabákem i listinami spadl na zem, kdež jej zvedl obětavě mrštný pikolík. Ten, prohlédnuv zběžně impregnovaný měšec a pokládaje ho za žertovný předmět, vstrčil jej nenápadně do nádherného portefeuille Jeho Urozenosti, Kornelovi Stodolovi ze Všetat, kancléři království vinohradského.

Mezitím v temné chodbě zuřil tajemný mušketýr shledav, že listina, kterou ukořistil, není hledaný list snáře, nýbrž jakýsi seznam vážených žižkovských občanů. Jeho vztek ještě vzrostl, když seznal, že mu byl ukraden ze zadní kapsy koženek ukrytý tam papyrus.

Tvář, byť i obratně namaskovaná, zašklebila se leknutím a několik typických vrásek prozradilo neklamně, že tento všemi možnými Líčidly a mastmi mazaný obličej patří králi žižkovského podsvětí, obávanému Al Kapounovi.

„Plánek v p...!“ zaskučel, ale slovo „peklo“ musel spolknout a dát se na útěk před Cliftonem v rouše medvídka, jenž okamžitě poznal nepřítele svého pána. Několika hbitými skoky dostihl dveří kobky označené dvěma nulami a zmizel uvnitř, zatím co Clifton zůstal venku, (...)

(......)