Hans Christian Andersen
překlad: Božena Hermannová, Oldřich Liška, Jan Rak, Jiřina Vrtišová

POHÁDKY A POVÍDKY II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

DOSLOV

 

 

Mezi dánskými spisovateli patří Hans Christian Andersen (1805-1875) jistě k nejznámějším. Jeho pohádky jsou rozšířeny v nejrůznějších vydáních po celém světě a oblíbeny u malých i velkých čtenářů. V literatuře má Andersen svoje pevné místo: realismus a víra v člověka, láska k vykořisťovaným, která prostupuje jeho dílo, i jemná ironie, s jakou píše o lidských slabostech a předsudcích, to všechno jsou vlastnosti, kterými si získal srdce milionů lidí. Jeho bohatá představivost, spojená s bezprostředním vypravěčským nadáním, vytvořila řadu živých postav a typů, v jejichž zobrazení předstihl Andersen všechny svoje dánské současníky a vřadil se mezi významné spisovatele světové literatury.

V roce 1805, kdy se Andersen narodil, bylo jeho rodné město Odense na ostrově Fynu, které dnes patří k největším městům v Dánsku, malým městečkem s šesti tisíci obyvateli. Cesta odtud do Kodaně byla velkou událostí a trvala několik dní, jak to sám Andersen pěkně líčí ve „Šňůře perel“. Dánsko samo bylo tenkrát spoutané cechy a přežitky absolutismu a začalo se teprve pomalu hospodářsky a politicky vyrovnávat ostatní Evropě. Nejprudší vývoj prodělalo právě za sedmdesát let Andersenova života. Kapitalismus zatlačoval stále rychleji zaostalý feudální řád a jeho přežitky a významnou měrou změnil celkový ráz dánského hospodářství. Se stavbou prvních železnic, zavedením telegrafu a zřizováním velkých továrních objektů přicházejí do měst lidé z venkova a samo hlavní město Dánska svrhává pouto hradeb, boří městské brány a začíná se rozrůstat do míst, kde kdysi stávala jen ojedinělá idylická venkovská sídla. Ohlasy revoluce roku 1830 a 1848 dolehly do Dánska jenom slabě. Avšak nedlouho před Andersenovou smrtí, roku 1872, dochází i v Kodani k velké dělnické demonstraci, kterou reakční vláda ovšem potlačuje se stejnou brutalitou jako v jiných zemích.

Za tohoto ruchu a kvasu vyrůstá a tvoří Andersen, syn chudého ševce. Jeho otec nebyl přijat do cechu a nemohl se stát a také se nikdy nestal mistrem. Nízký třídní původ byl na překážku i Andersenovi, aby se domohl přístupu k materiálním a duchovním statkům společnosti. Nejprve se vypravil do Kodaně k divadlu, které bylo kulturním střediskem doby. Po neúspěchu se však odhodlal vstoupit, již mnohem starší než jeho spolužáci, do latinské školy, což tehdy bylo nutným předpokladem pro každého, kdo se chtěl věnovat spisovatelství. Odnesl si z ní kromě vzdělání i „trpké vzpomínky na mnoho tyranů, jimž byl podroben“, jak říká v svém deníku.

Hospodářská nutnost připoutala Andersena sice posléze k vládnoucí třídě, nikdy však se s ní zcela nesblížil a připadal si v ní osamělý. Roku 1827 vyšly tiskem jeho básně, z nichž dodnes žijí některé nejen ve zhudebnění dánských skladatelů, ale zejména v písňové tvorbě vynikajícího mistra norské národní hudby Edvarda Griega. V próze začíná Andersen (po několika drobnějších črtách) roku 1835 románem „Improvisátor“, který námětově čerpá z italského prostředí, a téhož (...)

(......)