Paulo Coelho
překlad: Pavla Lidmilová

ALCHYMISTA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

DRUHÁ ČÁST

Už skoro měsíc pracoval chlapec u Sklenáře a nebyl tou činností zrovna nadšen. Sklenář celý den jenom bručel za pultem a napomínal ho, ať dává pozor a nic nerozbije.

Zůstával tam však dál, protože Sklenář byl sice mrzout, ale nebyl nespravedlivý; za každý prodaný kus dostával Santiago dobrou provizi a něco už si našetřil. Teď ráno si to spočítal: kdyby každý den pracoval jako dosud, potřeboval by celý rok, aby dal dohromady peníze na pár ovcí.

"Rád bych vyrobil stojan na sklo," řekl kupci. "Mohl by stát před krámem a lákat zdola kolemjdoucí."

"Stojan není k ničemu," odpověděl Sklenář. "Lidi o něj zakopnou a sklo se rozbije."

"Když jsem pásl ovce, riskoval jsem, že je uštkne had a zahynou.

To ale patří k životu ovcí a pastýřů."

Mezitím Sklenář obsloužil zákazníka, který si přál tři sklenice.

Prodávalo se víc než kdykoli předtím, jako by se svět vrátil do dob, kdy tahle ulice byla jednou z hlavních atrakcí Tangeru.

"Máme mnohem lepší obrat," řekl chlapci, když zákazník odešel. "Peníze mi umožní pohodlnější život a tobě brzo vrátí ovce. Proč žádat od života víc?"

"Protože musíme sledovat znamení," odpověděl Santiago takřka proti své vůli; a hned ho to zamrzelo, protože Sklenář nikdy žádného krále nepotkal.

"Říká se tomu Příznivý začátek, štěstí začátečníka. Protože život chce, abys prožil svůj Osobní příběh," poučil ho tenkrát stařec.

Sklenář však pochopil, co chce Santiago říct. Už pouhá jeho přítomnost v krámě bylo znamení, a jak dny plynuly a do pokladny proudily peníze, vůbec nelitoval, že Španěla přijal. I kdyby ten chlapec vydělával víc, než měl; nabídl mu totiž velkou provizi, protože myslel, že víc než dřív prodávat nebude, a jeho vnitřní hlas mu říkal, že se mladík brzo vrátí ke svým ovcím.

"Proč vlastně jsi chtěl vidět pyramidy?" zeptal se, aby zamluvil ten stojan.

"Protože jsem o nich hodně slyšel," odpověděl Santiago vyhýbavě, když si vzpomněl na poklad, a raději o tom mlčel.

"Neznám tady nikoho, kdo by chtěl putovat pouští, jen aby spatřil pyramidy," řekl Sklenář. "Vždyť jsou to jenom hory kamení.

Takovou si můžeš postavit na dvoře."

"Vy jste nikdy nesnil o cestách," řekl Santiago a obsloužil dalšího zákazníka, který vešel do krámu.

O dva dny později si šel Sklenář promluvit s chlapcem o stojanu.

"Nemám rád změny," prohlásil. "Ani ty, ani já nejsme tak bohatí jako obchodník Hassan. Pokud on udělá špatný obchod, nijak ho to nepoškodí. My dva však musíme s našimi omyly pořád počítat."

- To je pravda, - pomyslel si Santiago.

"K čemu tedy chceš stojan?" zeptal se Sklenář.

"Abych se mohl rychleji vrátit ke (...)

(......)