Fjodor Michajlovič Dostojevskij
překlad: Jaroslav Hulák

ZLOČIN A TREST
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

4

„Možná že víte (ale vždyť jsem vám to sám vyprávěl),“ začal Svidrigajlov, „že jsem zde seděl ve vězení pro dlužníky kvůli ohromné částce a neměl jsem vůbec žádné prostředky a vůbec žádnou naději, že někdy zaplatím. Nebudu se šířit o tom, jak mě tenkrát Marfa Petrovna vyplatila. Víte vy, jak bezhlavě se někdy dovede žena zamilovat? A byla to žena poctivá a nijak hloupá (ačkoliv naprosto nevzdělaná). Představte si, že táž nanejvýš žárlivá a poctivá žena se po mnoha hrozných výbuších a výčitkách natolik ponížila, že se mnou uzavřela svéráznou úmluvu, kterou dodržovala po celou dobu našeho manželství. Jde o to, že byla mnohem starší než já a mimoto neustále žvýkala nějaké koření. Já měl natolik špinavou, ale svým způsobem i čestnou duši, že jsem jí řekl rovnou, že jí nemohu být úplně věrný. Toto doznání ji rozběsnilo, ale má drsná otevřenost se jí tak trochu i zalíbila. ‚Je vidět, že sám mě klamat nechce,‘ usoudila, ‚když mi to říká napřed.‘ A to je pro žárlivou ženu to nejdůležitější. Po dlouhých plačtivých výstupech jsme uzavřeli tuto ústní dohodu: za prvé, nikdy Marfu Petrovnu neopustím a zůstanu jejím mužem, za druhé, bez jejího svolení nikam neodjedu, za třetí, nenajdu si žádnou stálou milenku, za čtvrté, za to mi Marfa Petrovna dovoluje, abych si někdy vyhlédl některou z děveček, ale výhradně s jejím tajným vědomím, za páté, chraň bůh, abych se zamiloval do ženy našeho stavu, za šesté, kdyby mě náhodou, nedej bůh, posedla nějaká velká a opravdová vášeň, musím to Marfě Petrovně říct. Pokud jde o ten poslední bod, byla Marfa Petrovna ostatně pořád vcelku klidná. Byla to rozumná žena, a proto ve mně nemohla vidět nic jiného než prostopášníka a zhýralce, který není schopen vážného citu. Ale rozumná žena a žárlivá žena není jedno a totéž, a to je celé to neštěstí. Ostatně, kdo chce nezaujatě posoudit jisté lidi, musí se napřed zříct některých předpojatých názorů a všedního pohledu na lidi a věci, které nás normálně obklopují. Na váš soud mohu spoléhat více než na číkoli. Možná že už jste slyšel o Marfě Petrovně velmi mnoho směšného a nepěkného. Měla skutečně některé velmi směšné zvyky, ale řeknu vám rovnou, že upřímně lituji nespočetných případů, kdy jsem jí způsobil bolest. Ale to myslím stačí pro docela slušnou oraison funebre^[22] nad velmi něžnou manželkou velmi něžného muže. Při našich hádkách jsem většinou mlčel a nijak jsem se nerozčiloval, a toto džentlmenské chování téměř vždycky dosahovalo cíle; dělalo na ni dojem, dokonce se jí líbilo, byly případy, že na mne byla dokonce pyšná. Ale vaši sestřičku přece jen nespolkla. A jak se mohlo stát, že se odvážila vzít do svého domu za vychovatelku takovou krasavici! Vysvětluji si to tím, že Marfa Petrovna byla vznětlivá a citlivá a že se docela prostě do vaší sestřičky zamilovala, ano, doslova zamilovala! Mimoto, věřte nebo nevěřte, Avdoťja Romanovna sama udělala první krok. A věříte, že Marfa Petrovna zašla tak daleko, že se na mne zprvu dokonce zlobila, že o vaší sestře nemluvím (...)

(......)