Fjodor Michajlovič Dostojevskij
překlad: Taťjana Hašková a Jaroslav Hulák

BĚSI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

2

Netvrdím koneckonců, že by nebyl vůbec nijak postižen. Jen jsem se teď plně přesvědčil, že by o svých Arabech býval mohl pokračovat podle libosti, bylo by k tomu stačilo potřebné vyjádření. Jenže se tenkrát uraženě nafoukl a nemožně unáhleně sám sebe jednou provždy ujistil, že má kariéru doživotně zmařenou takzvaným vírem okolností. Ovšem máme-li být docela upřímní, pak skutečnou příčinou, proč vybočil z původní životní dráhy, byl už dávný a nyní co nejtaktněji opětovaný návrh Varvary Petrovny Stavroginové, manželky generálporučíka a značné bohačky, totiž aby se ujal výchovy i výuky jejího jediného syna jakožto hlavní pedagog a společník, o skvělé odměně ani nemluvě. První nabídka mu byla učiněna ještě v Berlíně, a to v době, kdy poprvé ovdověl. Jeho první manželkou se stala jistá lehkomyslná dívčina z našeho kraje, s kterou se oženil z mladické nerozvážnosti, a s tou mimochodem půvabnou osůbkou zažil zřejmě hodně trápení, jednak proto, že mu jeho prostředky nestačily, aby ji uživil, jednak z jiných, zčásti už choulostivých důvodů. Zemřela v Paříži, ale to už poslední tři roky předtím žili odloučeně. Zanechala mu pětiletého synka, plod první radostné a dosud nezkalené lásky, jak jednou v tklivé náladě Štěpánovi Trofimoviči přede mnou uklouzlo. Robátko bylo hned vypraveno do Ruska, kde bylo svěřeno do výchovy vzdáleným tetám v nějakém Zapadákově, a tam také trvale zůstalo. Štěpán Trofimovič tehdy nabídku Varvary Petrovny odmítl, a než se rok s rokem sešel, nakvap se znova oženil, tentokrát s jednou málomluvnou Berlíňankou, a co hlavního, neměl to nijak zvlášť zapotřebí. Avšak kromě této příčiny tu byly ještě příčiny další, proč odmítl místo vychovatele. Navnadil ho věhlas, jehož za oněch dob požíval jistý široko daleko proslulý nezapomenutelný profesor, a protože nechtěl zůstat pozadu, vznesl se na katedru, na kterou se připravoval, aby taktéž vyzkoušel svá orlí křídla. A teprve nyní, s křídly už sežehnutými, si pochopitelně vzpomněl na dávnou nabídku, která ho beztak už dříve málem zviklala v jeho předsevzetí. Náhlý skon i druhé choti, jež s ním prožila sotva rok, uspořádal vše s konečnou platností. Řeknu to rovnou. Vše vyústilo ve vroucí účastenství a vzácný, tak říkajíc klasický přátelský vztah, jejž k němu měla Varvara Petrovna, pokud se takto lze o přátelství vyjádřit. Štěpán Trofimovič se vrhl tomu přátelství do náruče a svazek se utužil a vydržel přes dvacet let. Použil jsem zde obratu vrhl se do náruče, ale bože uchovej, aby si snad někdo přimýšlel nějaké daremnosti. Náruč je třeba chápat pouze v hluboce mravním smyslu. Ty dvě tak pozoruhodné bytosti spojilo na věčné časy to nejvytříbenější a nejdelikátnější pouto.

Vychovatelské místo přijal Štěpán Trofimovič také proto, že sta-teček (pranepatrný), který mu zůstal po první ženě, šťastnou shodou okolností ležel v těsné blízkosti Skvorešniků, nádherného panství Stavroginových poblíž našeho guberniálního (...)

(......)