Fjodor Michajlovič Dostojevskij
překlad: Taťjana Hašková a Jaroslav Hulák

BĚSI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola III.
Souboj

1

Nazítří ve dvě hodiny odpoledne se konal dohodnutý souboj. K rychlému ukončení záležitosti přispěla nezkrotná touha Artěmije Pavloviče Gaganova bít se stůj co stůj. Nechápal jednání svého odpůrce a zuřil. Už celý měsíc ho beztrestně urážel a pořád ho nedokázal přivést z míry. Výzvu nezbytně potřeboval od Nikolaje Vsevolodoviče osobně, protože sám bezprostřední důvod neměl. Ovšem k svým tajným pohnutkám, totiž jednoduše řečeno k prachobyčejné chorobné nenávisti k Stavroginovi, vzbuzené rodinnou potupou starou čtyři roky, k tomu se jaksi styděl přiznat. A takovou záminku stejně považoval za nemožnou, jmenovitě proto, že Nikolaj Vsevolodovič mu už podvakrát nabídl smírnou omluvu. Usoudil o něm, že je nestydatý zbabělec. Nešlo mu do hlavy, jak si mohl dát líbit políček od Šatova. A tak se nakonec odhodlal poslat to neslýchané hrubé psaní, jež Nikolaje Vsevolodoviče konečně přimělo, aby soka vyzval na souboj. Odeslal psaní den předtím, a zatímco zimničně netrpělivě očekával výzvu a chorobně zvažoval vlastní šance, chvílemi pln nadějí, pak zas pln zoufalství, opatřil si pro všechny případy hned ten večer sekundanta. Byl to Mavrikij Nikolajevič Drozdov, jeho přítel a bývalý spolužák, člověk, kterého měl v obzvláštní úctě. Když se tedy Kirillov dostavil příští den dopoledne se svým vzkazem, nalezl už půdu dokonale připravenou. Veškeré omluvy i bezpříkladné ústupky Nikolaje Vsevolodoviče byly bryskně už při prvních slovech a přitom s mimořádnou vehemencí odmítnuty. Mavrikij Nikolajevič se dověděl o průběhu věcí teprve včera, a když teď slyšel tak neuvěřitelné návrhy, úžasem dokonce otevřel ústa a užuž chtěl začít prosazovat smír, ale pak zpozoroval, že Artěmij Pavlovič vytušil jeho úmysly a že se na židli málem rozklepal, proto zůstal zticha a neřekl nic. Nebýt slibu daného kamarádovi, byl by neprodleně odešel; teď zůstal jedině proto, že doufal, že aspoň nějak pomůže při konečném výsledku. Kirillov tlumočil výzvu. Všechny Stavroginovy podmínky byly ihned do slova a do písmene bez nejmenších námitek přijaty. Jen jeden dodatek byl připojen, mimochodem velice krutý, a to: nebude-li rozhodnuto hned po prvních výstřelech, utkají se sokové znova; dopadne-li souboj nerozhodně i podruhé, bude se střílet potřetí. Kirillov se zamračil, chvilku o tom střílení potřetí smlouval, ale když nic neusmlouval, nakonec souhlasil, nicméně s výhradou, že „třikrát ano, ale čtyřikrát absolutně ne.“ V tom mu bylo vyhověno. A tak tedy došlo ve dvě hodiny odpoledne k souboji v Brykově, jak se říkalo lesíku za (...)

(......)