Fjodor Michajlovič Dostojevskij
překlad: Taťjana Hašková a Jaroslav Hulák

BĚSI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

2

Tady jsem se stal svědkem scény do nebe volající: nebohé ženě se tu lhalo přímo do očí a já byl úplně bezmocný. Opravdu, co jsem jí mohl říct? Už jsem se trochu vzpamatoval a uvědomil si, že mám všehovšudy nějaké divné dojmy, neblahé předtuchy, ale jinak zhola nic. Nalezl jsem ji v slzách, divže neměla hysterický záchvat, na čele měla náčinek s kolínskou, v ruce držela sklenici vody. Před ní stál Petr Štěpánovič, bez ustání hovořící, a kníže, mlčící, jako by měl ústa zamčená na zámek. S pláčem a úpěním vyčítala Petrovi Štěpánoviči, že je odpadlík. Hned mě zarazilo, že všechen nezdar, celý ostudný průběh toho matiné, zkrátka úplně všechno přisuzovala jen a jen nepřítomnosti Petra Štěpánoviče.

A u toho jsem postřehl nápadnou změnu: byl nějak až příliš ustaraný, skoro vážný. Obvykle nikdy nevypadal vážně, vždycky se smál, i když se zlobil, a zlobil se často. I teď měl bezpochyby vztek, vyjadřoval se hrubě, neuctivě, mluvil rozmrzele a netrpělivě. Ujišťoval, že na něj přišlo bolení hlavy a zvracení v bytě u Gaganova, prý se u něj náhodou brzo ráno stavil. Bohužel si nebožačka tolik přála být ještě jednou oklamána! Palčivý problém, který zrovna přetřásali, se týkal toho, zda se má či nemá konat ples, tedy celá druhá polovina slavnosti. Julie Michajlovna se zanic nechtěla „po těch nedávných urážkách“ zúčastnit, jinými slovy, horoucně toužila být k tomu přemluvena, a to stůj co stůj právě jím, Petrem Štěpánovičem. Vzhlížela k němu jako k božstvu, a kdyby teď odešel, snad by musela okamžitě ulehnout. Jenže on na odchod vůbec nepomýšlel, i jemu smrtelně záleželo na tom, aby se ples konal dnes a aby na něm Julie Michajlovna určitě byla…

„No tak, přece nebudete plakat? Bez výstupu by to nešlo? Potřebujete si na někom vylít zlost? Beze všeho, vylejte si ji na mně, ale dělejte, protože čas kvapí a musíme se rozhodnout. Co se pokazilo literárním matiné, napravíme plesem. Tady kníže je téhož názoru. Řeknu vám, nebýt knížete, jak byste tam asi nakonec dopadli?“

Kníže byl nejdřív proti plesu (totiž proti tomu, aby tam chodila Julie Michajlovna, jinak se ples tak či onak měl konat), ale když se Petr Štěpánovič dvakrát třikrát takhle odvolal na jeho názor, dával čím dál častěji zamručením znamení, že souhlasí.

Co mě dál překvapilo, bylo až nezvykle nezdvořilé jednání Petra Štěpánoviče. Ne ne, rozhořčeně odmítám špinavou, teprve dodatečně rozšiřovanou pomluvu, že Julie Michajlovna a Petr Štěpánovič spolu údajně měli poměr. Nic takového nebylo a ani být nemohlo. Vyhrál to u ní jen tím, že jí hned od začátku horlivě přitakával, když snila o tom, jaký vliv získá ve společnosti a na ministerstvu, prohlédl její plány a sám je pro ni vymýšlel, používal nejprimitivnějších lichotek, až ji celou opředl svými sítěmi a stal se pro ni nepostradatelný jako vzduch.

Sotva mě spatřila, zablýsklo jí v očích a vykřikla:

„Zeptejte se tady jeho, on byl také celou tu dobu poblíž mne, stejně jako kníže. Řekněte, copak není jasné, že to všecko je spiknutí, (...)

(......)