Fjodor Michajlovič Dostojevskij
překlad: Taťjana Hašková a Jaroslav Hulák

BĚSI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola IV.
Poslední rozhodnutí

1

To ráno vidělo Petra Štěpánoviče hodně lidí. Všichni se upamatovávali, že byl mimořádně rozčilený. Ve dvě hodiny odpoledne zaskočil ke Gaganovovi, který se teprve den předtím vrátil z venkova a teď u něho byl plný dům návštěvníků, živě a rozpáleně přetřásajících nejnovější události. Petr Štěpánovič hovořil ze všech nejvíc a přímo si vynucoval pozornost. U nás se o něm sice všeobecně říkalo, „ten upovídanej študent s děravou hlavou!“, teď však mluvil o Julii Michajlovně a při panujícím zmatku to bylo téma, které všecky zaujalo. Jako její donedávna nejintimnější důvěrník na ni prozradil mnoho nových a překvapivých podrobností. Jakoby nedopatřením (a samozřejmě neopatrně) citoval několik jejích vlastních výroků o osobách dobře známých celému městu a dotkl se tak samolibosti některých lidí. Dojem z jeho řeči byl mlhavý a rozporný, jako když nezáludný, čestný člověk, postavený před trapnou nutnost vysvětlit najednou horu nejasností, při své těžkopádné prostoduchosti sám neví, čím začít a čím skončit. Hodně neopatrně se také uřekl, že prý Julie Michajlovna byla zasvěcena do celého Stavroginova tajemství a že celou tu intriku řídila. Petr Štěpánovič si dokonce postěžoval, že si ošklivě zahrála i s ním, protože byl do té nešťastnice Lízy sám zamilovaný, ale sehrála to s ním tak šikovně, že málem Lízu doprovodil v kočáře k Stavroginovi. „Tak, tak, pánové, vám se to směje, ale kdybych byl věděl, čím to všecko skončí!“ uzavřel. Na spršku znepokojených otázek týkajících se Stavrogina kategoricky prohlásil, že tragédie kolem Lebjadkina je podle jeho názoru čistě souhra náhod a všecko že si zavinil sám Lebjadkin, protože se všude chlubil, že má peníze. Tohle vysvětlil obzvlášť přesvědčivě. Jeden z přítomných mu namítl, že mu zřejmě jde o to, ukázat se v lepším světle, protože přece v domě Julie Michajlovny jedl, pil a div nespal, a teď je první, kdo ji očerňuje, tažkže jemu se to vůbec nezdá tak hezké, jak se to tu líčí. Petr Štěpánovič se však okamžitě ohradil: „Nejedl a nepil jsem tam proto, že bych neměl peníze, a nemůžu za to, že mě tam zvali. Nechte na mně, abych sám posoudil, nakolik za to mám být vděčný.“

Celkový dojem vyzněl v jeho prospěch: jistě, je to mladík potrhlý a samozřejmě povrchní, ale copak může za hlouposti, které tropila Julie Michajlovna? Naopak tady slyšíme, že ji krotil…

Kolem druhé hodiny se zčistajasna rozšířila zpráva, že Stavrogin, o němž se tu toho tolik napovídalo, nenadále odcestoval poledním vlakem do Petrohradu. Všechny to velice zaujalo a mnozí se zachmuřili. Petr Štěpánovič tím byl tak ohromený, že prý dokonce zesinal a záhadně vykřikl: „Jak to, kdo ho mohl pustit?“ Vzápětí od Gaganova odkvapil. Nicméně ho potom ještě viděli u dvou nebo u tří lidí.

Už se smrákalo, když se mu podařilo proniknout i k Julii Michajlovně, přestože mu to dalo velkou práci, kategoricky ho totiž odmítla přijmout. Tohle jsem se dověděl až po třech týdnech přímo od ní, když odjížděla do (...)

(......)