F. Scott Fitzgerald
překlad: Lubomír Dorůžka

NĚŽNÁ JE NOC
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KNIHA IV
—
ÚTĚK
1925–1929

Kapitola 1

V listopadu vlny zčernaly a vrhaly se přes zídku u moře až na cestu na pobřeží, co ještě zbylo z letního života, zmizelo a pláže byly v mistralu a v dešti melancholické a opuštěné. Gaussův hotel zavřeli, kvůli opravám a přistavování, a lešení na letním kasinu v Juan le Pins vyrostlo a zhrozivělo. V Cannes a u Nizzy potkávali Dick a Nicole nové lidi – muzikanty z kapel, restauratéry, zahradnické nadšence, stavitele lodí – neboť Dick si koupil starou loďku – a členy Syndicat d’initiative. Obklopovalo je dobře známé služebnictvo a přemýšleli víc o výchově dětí. V prosinci se zdálo, že Nicole je zase v dobrém stavu; když uplynul měsíc bez napětí, bez stažených úst, bez ničím nemotivovaného úsměvu a bez nevysvětlitelných poznámek, vydali se na vánoční prázdniny do Švýcarských Alp.

Než vešel dovnitř, oprášil si Dick z tmavomodrého lyžařského oděvu čepicí sníh. Velkou halu, jejíž podlaha byla poďobána dvěma desetiletími cvočků v podešvích, vyklidili pro odpolední taneční zábavu a na osmdesát mladých Američanů, ubytovaných ve školách blízko Gstaadu, se pohupovalo k veselým zvukům písně Neber s sebou Lulu nebo divoce vyskakovalo s prvními údery charlestonu. Byla to kolonie mladých, prostých a nákladně žijících lidí – šturmtrupy boháčů byly ve Svatém Mořici. Baby Warrenová měla pocit, že se čehosi okázale vzdala, když přijela za Diverovými sem.

Na druhém konci mírně přízračné, rozkolébané místnosti rozeznal Dick snadno obě sestry – jako by sem přišly rovnou z nějakého plakátu, vypadaly ohromě ve svých lyžařských dresech, Nicole v blankytně modrém, Baby v cihlově červeném. Mluvil k nim mladý Angličan, ale ony ho neposlouchaly a okouzleny upřeně zíraly na mladičké tanečníky.

Nicole se obličej, rozpálený sněhem, ještě víc rozsvítil, když uviděla Dicka. „Kde je?“

„Zmeškal vlak – uvidím se s ním později.“ Dick se posadil a přehodil si nohu v těžké botě přes druhou. „Vy dvě spolu vypadáte ohromně. Každou chvíli zapomenu, že patříme k jedné partě, a hrozně se leknu, když se na vás podívám.“

Baby byla vysoká, hezká žena, která se usilovně snažila, aby jí právě bylo přes třicet. Bylo příznačné, že s sebou z Londýna přitáhla dva muže; jeden sotva vychodil Cambridge, druhý byl zavalitý stařík, poznamenaný viktoriánskými neřestmi. Baby měla některé rysy starých panen – nebyla zvyklá, aby se jí někdo dotýkal, když ucítila náhlý dotyk, vylekala se, a dlouhé doteky jako polibky a objetí jí tělem rychle pronikaly k plnému vědomí. Málokdy něco naznačovala trupem, tělem ve vlastním slova smyslu – spíš si téměř staromódně dupla a pohodila hlavou. Vychutnávala předzvěst smrti ve zprávách o katastrofách přátel; vzala si také do hlavy, že i Nicole je předurčena nějaké tragédii.

Její mladší Angličan dělal oběma ženám průvodce, sjížděl s nimi z vhodně mírných svahů a vláčel je po bobové dráze. Dick, který si v příliš náročném telemarku pohmoždil kotník, se pln vděčnosti potuloval po stráni mezi dětmi nebo popíjel (...)

(......)