Hermann Hesse
překlad: Vladimír Tomeš

RANÁ PRÓZA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Královská slavnost

V královském zámku se chystala slavnost. Palác a všechny přední domy města byly přeplněny hosty, neboť ku královským slavnostem se sjížděla veškerá šlechta země.

Široká alej, která vedla od zámku do města a ve všední dny byla přepažena řetězy a hlídána strážci, byla plna jezdců, vozů, nosítek, nosičů i pěších zevlounů. Král vlastnil stáj se stovkou běloušů, a kromě prince a zemského maršálka nesměl nikdo pod trestem smrti vyjet na bílém oři. Když se teď na přeplněné vozovce nějaký jezdec na bělouši objevil, uvolňovali mu cestu a po obou stranách se tísnil čekající lid, uklánějící se a smekající na pozdrav. Byli tu řemeslníci s žebříky, provazy, prkny, koberci a malovanými štíty, pestře odění hudebníci, nesoucí trubky, housle a velké bubny, květináři s vozíky, na kterých byly navršeny hromady pestrých a vzácných květin, hlasatelé a vojáci, vozy, naložené množstvím nářadí, čalounů a suken. Nespočet svátečně oděných zvědavců se procházelo po volně přístupném vnějším okruhu královského parku, který protínala alej platanů. Řemeslníci napínali mezi stromy dlouhé provazy s navěšenými kulatými, červenými a žlutými lampiony, které měly být večer rozžaty pro obveselení lidu a aby se panstvo potěšilo pěkným pohledem. Dělníci se smáli nebo kleli jeden přes druhého, podle toho, jestli je dav povzbuzoval nebo jim překážel. Obklopeni houfem dětí se tu potulovali krosnaři, obchodující s různými ozdůbkami, hračkami a tetkami, ženy prodávaly chléb a uzenky a pečivo, květinářky nabízely mladíkům z města kytičky fialek. Ti všichni se radovali z té spousty lidí, a zejména dívky s fialkami byly všude obklopeny elegantními, na oko smlouvajícími mladíky, kteří jim všemožně lichotili a dělali žertovné návrhy.

Nejhustěji se tísnil lid kolem zavřené železné hlavní brány zámeckého dvora. Tlačili se tam venkované i městský lid, jen zřídka mající možnost prohlédnout si zámek, a všichni hořeli žádostivostí zahlédnout za klenutými okny někoho z královského domu a neodtrhli oko od zámeckého dvora, bylli k vidění lokaj v červené livreji nebo nějaký důstojník či jen obyčejný sluha, který nesl nářadí nebo odváděl koně či psa k honosným stájím, nacházejícím se stranou.

Zámek obdivoval každý, kdo jej prvně spatřil, zejména pak venkované. Vystavěl ho totiž, ještě za panování otce dnešního krále, stavitel z jihu způsobem v zdejším kraji cizím. Byl nevysoký, zato rozlehlý, nádherný a celý z mramoru. Tento zámek a starý park, který se rozkládal za ním a byl pro lid uzavřený a trvale nepřístupný, platil v zemi za zázrak. Viditelnou přední stěnu zámku s dvakrát čtyřiceti obloukovými okny korunoval široký štít, do jehož trojúhelníku byly vtesány obrovské postavy lidí a koní, směrem do stran ve všemožných polohách klečící, padající a ležící, přirozeně tak přizpůsobené trojúhelníkovému tvaru. Menší jemně vytesané postavy zdobily hlavní bránu, představující přivítání navracejícího se vítěze. Uvnitř se prý ale nacházely sály neslýchané výšky a nádhery a (...)

(......)