Victor Hugo
překlad: Zdeňka Pavlousková

BÍDNÍCI I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KNIHA PÁTÁ
Na šikmé ploše

(1)
O pokroku ve výrobě ozdob z černého skla

Co se stalo s matkou, která podle vyprávění lidí v Montfermeil opustila své dítě? Kde byla? Co dělala?

Když nechala malou Cosettu u Thénardierových, pokračovala v cestě a došla do Montreuil-sur-Mer.

To bylo, jak si vzpomínáme, v roce 1818.

Fantina odešla ze svého okresu přibližně před dvanácti lety. Montreuil-sur-Mer se změnil. Zatímco Fantina klesala z bídy do bídy, její rodné město vzkvétalo.

Již zhruba dva roky se v městě rozmáhal průmysl, což je pro chudý kraj vždy přínosem.

Na té podrobnosti záleží a považujeme za užitečné se o ní rozpovídat – řekněme dokonce, že ji chceme zdůraznit.

Od dávných dob se v Montreuil-sur-Mer vyráběla imitace anglického žetu a německého černého skla. Tento průmysl stále jen živořil, protože materiál byl drahý, a to ovlivňovalo mzdy. V čase, kdy Fantina přišla do Montreuil-sur-Mer, nastal ve výrobě „černého zboží“ neslýchaný převrat. Ke konci roku 1815 se v městě usadil neznámý člověk a přišel na nápad užívat při výrobě místo pryskyřice klovatinu a u náramků nahradit sponky ze spájeného plechu sponkami z plechu tlačeného. Tato docela malá změna znamenala úplný převrat.

Zázračně snížila cenu materiálu, čímž bylo možno za prvé zvýšit mzdy – to bylo pro kraj dobrodiním –, za druhé zlepšit výrobu – to byla výhoda pro spotřebitele –, za třetí prodávat levněji, i když se ztrojnásobil výrobcův zisk.

Tak přinesl jediný nápad trojí výhodu.

Ani ne ve třech letech původce této myšlenky zbohatl, a to bylo dobré; kromě toho obohatil všechny kolem sebe, což bylo ještě lepší. Nebyl z kraje. Lidé nevěděli nic o jeho původu a málo o jeho začátcích.

Říkalo se, že do města přišel s nepatrnou hotovostí, nejvýše s několika sty franků.

Z tohoto kapitálku, který dal do služeb důmyslnému nápadu, zúrodněnému pořádkem a přemýšlením, vybudoval bohatství své i celého kraje.

Když přišel do Montreuil-sur-Mer, byl oblečen, choval se a mluvil jako dělník. Vypravuje se, že v onen prosincový podvečer, kdy se tajně vplížil do městečka Montreuil-sur-Mer s brašnou na zádech a se sukovicí v ruce, vypukl v obecním domě velký požár. Cizinec se vrhl do plamenů a zachránil dvě děti, o nichž se zjistilo, že to jsou děti četnického kapitána. Tak se stalo, že nikdo ani nepomyslil na to, aby ho požádal o průvodní list. Jmenoval se otec Madeleine.

(2)
Madeleine

Byl to asi padesátiletý muž, vypadal ustaraně a byl to dobrý člověk. To je všechno, co se o něm dalo říci.

Díky rychlému rozvoji průmyslu, který Madeleine tak úžasně vzkřísil, se Montreuil-sur-Mer stal značně důležitým střediskem. Španělsko, které spotřebuje mnoho černého žetu, v něm ročně objednávalo nesmírné spousty zboží. Montreuil-sur-Mer silně konkuroval Londýnu a Berlínu. Zisky otce Madeleina byly takové, že druhý rok mohl vystavět velkou továrnu, v které byly prostorné dílny: jedna pro muže, druhá pro ženy. Kdo měl hlad, mohl se přihlásit a byl jist, že dostane zaměstnání (...)

(......)