Alois Jirásek

TEMNO
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XI

Fileček a Sameček, psali se Filetschek a Sametschegk, scházeli se skoro denně v pivovaře U Březinů na Koňském trhu v Praze. Sedali večer v klenuté jizbě hostinské u stolu v koutě vpravo ode dveří, každý na svém určitém místě; Sameček na lavici u zdi, Fileček na židli vždycky proti němu. Sameček míval po pravé ruce své Mikuláše Kroupu, jenž s nadšením a obdivem hovoříval o vzácném domu Brandlinských ze Štěkře, Fileček pak po levici své Jana Kubíčka, jenž s nadšením a obdivem mluvíval o vzácném domu Hubrykovském. Občas pohovořil o české kronice, v níž on, dědeček sedmdesáti let, čilý a červený a bělovlasý, pilně čítal a pořád ještě bez brejlí; občas zmínil se také o malovaných obrázcích, kterých byl milovníkem, a někdy také, a pokaždé srdečně a něžně, o Ančičce, staré své sestře, kteráž jemu, vdovci, spravovala domácnost.

Pátý však z jejich společnosti, Florián Mariánek, byl neposeda. Jednoho večera seděl vedle Filečka, druhého vedle Samečka; někdy i za jediný večer poseděl chvíli u toho a chvíli zas u onoho a ještě pak přitáhl židli k starému Kubíčkovi a vyslýchal, kdožví už pokolikáté, že on, Kubíček, sloužil ode dne mladosti až do sešlosti věku, to jest přes padesát let, Jeho Milosti panu rytíři Hubrykovi a celému vysoce vzácnému jeho rodu, kterýžto rytíř Hubryk či Hoberk z Hennersdorfu měl dům na Mikulandovic ulici ve čtvrti Zderazské.

Těchto pět už léta sedávalo skoro každého večera u Březinů v přátelské shodě i v přátelském škorpení. Z tohoto přátelství bylo Filečkovo a Samečkovo nejtužší. Už jejich povolání je sbližovalo.

Ignác Fileček byl komorníkem u zemských desk a Filip Sameček komorníkem při královském ouřadě perkmistrovském hor viničných pražských. Každý z nich asi padesátník, Fileček hubenější, oba svobodní, to jest Fileček bezdětný vdovec, Sameček pak starý mládenec. Každý z nich měl dům, Fileček na Starém Městě při Uhelném trhu, Sameček za kostelem sv. Jindřicha; oba byli sodály či členy bratrstev, Fileček sodálem veleslavného bratrstva či kongregací Všech věrných dušiček v kostele sv. Ducha na Starém Městě, Sameček sodálem veleslavné české kongregací pod titulem Panny Marie zvěstování v kostele Božího těla na Novém Městě.

Každý z nich rád šňupeček dobrého bresilu; oba nosili v hluboké kapse kabátu stříbrnou tabatěrku, Fileček s figurou Turka, vyrytou na víčku, a Sameček s figurou ženštiny, vyrytou vnitř na dně, o níž Florián Mariánek najisto tvrdil, že je jako pramáti Eva, docela nahá a ještě nahatější, jelikož ani fíkového listu nemá. Sameček popíral, to že ne, a že je třeba přesvědčí, že jim tu pannu ukáže, až vyšňupe. Ale přitom se tak obojetně usmíval a staral se, aby mu tabák nikdy až na dno nevyschl; vždycky včas hustě přistrouhal.

Tak v mnohém podoba mezi oběma komorníky; i v obleku. Oba chodili v kaštanových kabátech a cajkové kamizole téže barvy, oba jako měšťané v poloviční španělské paruce, španihelskou hůl v ruce. Kdo jich neznal, měl je za bratry blížence, neboť i tváří se hrubě nelišili; (...)

(......)