Alois Jirásek

U NÁS III
OSETEK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXXII.

Slavný „Oberamt“ na zámku náchodském vydal „Bewilligungsschein“, a tak ohlásil koncem masopustu v padolském kostele kazatel po třikráte vždycky po kázání láskám přítomných z Padolí a z kolatury, že v stav svatého manželství vstoupiti míní poctivý mládenec Josef Klimeš, syn Josefa Klimše ve Vysoké Srbské, s počestnou vdovou Františkou Šimkovou z Padolí.

Svatby nebyly hlučné, ale veselé. „Zelený strom“ dostal nového hospodáře, mladého, přičinlivého, jenž si každého hosta všiml, s každým uměl promluvit, ať byl vesničan, ať soused půlpánský nebo cizinec.

O velikonočních svátcích toho roku 1836 došel faráře Havlovického od bratra z Uher list, tentokráte dvojím jazykem psaný, česky a německy. To německé místo, napsané k vůli staré mlynářce, aby nesrozuměla, kdyby náhodou dostala psaní do rukou, bylo jako zburcováním v tiché dřímotě.

Farář se poslední dobou netrudil úvahami o dolování, ač jej projekty bratrovy dříve tak lákaly i to, co svatoňovický šichtmistr u žďárecké jámy zrovna prorokoval. Farář nedůvěřoval dost svým a bratrovým silám; i ve chvílích, kdy jej bratrův plán oslňoval, připlížily se obavy a ty dusily jako husté mraky jas budoucího podniku.

Německé místo v bratrově posledním listu jej zase vyburcovalo. Šichtmistr psal, že pilně ukládá, aby farář taktéž činil, on, šichtmistr, že nechá za tři, za čtyři léta služby v Uhrách, do té doby že ještě nějaký tisíc uloží, a pak že přijede a že začnou.

Toho dne farář skoro na nic jiného nemyslil nežli na toto místo. Divil se bratrově vytrvalosti. Neměl by jí, uvažoval, kdyby nebyl tak přesvědčen. Je znalec, rozumí tomu, ví, může-li to podniknout. Když by opravdu začal, jak ho nechat, a když by dílo opravdu mohlo míti požehnání. Ale těch starostí z toho a snad i zápasů! –

Jiskrné ráno vyjasnilo i farářovu mysl; sám si domluvil, nač by se zas už staral, kdož ví, jak se za ten čas bratr sám rozmyslí.

Pak nastaly polní práce, poslední úprava cesty za farou do vrchu, když loňského roku dokončil nejtěžší práci zasypav s pomocí srbeckých a zličských sedláků hlubokou strž ve stráni; to i služba kněžská a ve škole i poučování mimo ni a poslední čas také politika odváděly myšlení od dolů.

V ten jarní čas začalo se mnoho mluvit o nastávající korunovaci, kdy bude konečně vyhlášena a na kterou dobu. Farář nepustil své myšlenky podívati se do Prahy. Léta jí neviděl. Měl tam nejednoho známého ze studentských let i dobrého přítele, jenž po filosofii vstoupil do řádu křižovnického. Někdy si psali, léta však se již spolu neviděli.

Jaké asi změny v Praze za ten čas; literatura se vzmohla a divadlo se vzmáhá, když vlastenci si zařídili soukromé na Malé straně. Podívat se na všechen ten ruch vlastenecký zblízka za tak vzácné slavnosti, a uvidět korunovaci českého krále!

I to mu připadlo, co mu loni Teller felčar řekl, když mu ukázal malování malého Hilmy, kdyby takhle nějaký umělec v Praze to posoudil, a že by se tam třeba našel mecenáš.

Hilmu sice uvedl pro jeho jistotu na (...)

(......)