Ivan Klíma

POSLEDNÍ STUPEŇ DŮVĚRNOSTI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

7

Daniel pozval přítele Martina Hájka, aby pro mládež jeho sboru promluvil o sektách. Bylo to téma, jímž se Martin dlouho zabýval. Proč často nesmyslné učení přitahuje lidi víc než učení církve? Není to tím, že církev ustrnula, už nehledá, jak by oslovovala lidi, anebo dokonce je ani nemá čím oslovit?

Martin hovořil nejprve o jednotlivých sektách, pak se pokusil vysvětlit, co je jim společné. Většina lidí chce mít pocit, že se podílí na nějak výlučném osudu, že právě jejich víra je odliší od ostatních smrtelníků. Chtějí věřit, že kromě Spasitele, který už je dávno mrtev, se potkali se spasitelem novým, živým, mocným, charismatickým, ten je dovede k tomu, po čem touží, zprostředkuje jim cestu do království nebeského, povede je po cestě, která jim zajistí spásu a věčný život. Uvěří často i prostoduchým trikům, nalétnou podvodníkům a jsou připraveni vzdát se majetku stejně jako vlastního myšlení, odejít od svých blízkých a svěřit život do rukou toho, kterého si zbožnili. Přitom jejich prožitek bývá často mystický a opravdový, možná niternější než prožitky většiny křesťanů. Pro sekty je tedy příznačné, že mají svého proroka, který je jediným mezi všemi vykladači Písma či jakékoliv svaté knihy, že členové sekty věří ve změnu či konec světa teď a nikoliv někdy v nedohlednu. Jedni vyznávají askezi a druzí nevázanost, jedni život v lásce a druzí v nenávisti. Jedni hlásají výlučnost a druzí naopak věří, že se stanou jediným všeobjímajícím společenstvím, ale ani jedni ani druzí si nepřipouštějí pochybnosti o tom, že jedině jejich cesta je ta pravá.

Daniela mrzelo, že nepřišel Petr, i kvůli němu Martina pozval. Kvůli Petrovi a Evě. Eva tu sice seděla, ale zdála se duchem nepřítomna, za to Marek s Lojzíkem, kteří přišli společně, protože, jak mu Marek svěřil, „tohle téma je tedy skutečně zajímá,“ si během přednášky opakovaně cosi šeptali.

Když Martin skončil a žádal dotazy, panovalo obvyklé ticho, pak se překvapivě přihlásil Lojzík, který jindy, pokud se podobných shromáždění zúčastnil, mlčíval. Nejspíš ho k té otázce ponoukl Marek.

V čem se liší sekty od prvotní církve? I tehdy lidé uvěřili v zázračného Spasitele, vzdávali se majetku, přijímali svoji víru jako jedinou správnou, ačkoliv je za ni pronásledovali.

Martin připustil, že každé náboženství vznikalo jakoby z ničeho, tím, že kdosi vyvolený zaslechl boží hlas a následoval jeho výzvu. Na první pohled upoutají shody, především právě mezi těmi, kdo jsou osloveni, a jejichž touha po víře, po změně, po útěše a naději je často zaslepuje. A přece při troše námahy můžeme rozeznat hlas opravdově vyvoleného od hlasu podvodníka, který ve své namyšlenosti namluví sobě i jiným, že je jediným a neomylným vykladačem Písem. Vždy si totiž ze zvěsti vybírá jen nějakou její část, která se hodí jeho záměrům.

Danielovi se nezdálo, že by tahle odpověď Lojzíka přesvědčila. Příliš nepřesvědčila ani jeho, i když by na Martinově místě odpověděl zhruba totéž. Na všechny otázky jsme si během (...)

(......)