Ivan Klíma

POSLEDNÍ STUPEŇ DŮVĚRNOSTI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

3

Vracel se ze synodní rady už za tmy. Z dálky si všiml mužské postavy opřené o lucernu přímo proti modlitebně.

„Čekáš na mě, Petře?“ zeptal se, když k němu došel.

„Tak trochu, bratře faráři. Ale jestli máte práci, přijdu jindy.“

„Jen pojď dál, jsem vždycky rád, když se ukážeš. Stejně ses už dlouho nezastavil. Stalo se něco?“

„Nic, leda, že ségra se bude vdávat.“

„To je dobrá zpráva, ne?“

„Ten chlápek, co si ji bere, je férovej, jenže u nich už nebudu moc zůstat.“

„Aha, nevzpomněl jsem si, že tam bydlíš. Máš kam jít?“

„To tedy zatím těžko.“

„Něco vymyslíme. Když nikde nepořídíš, máme tu ještě jeden hostinský pokoj. Ale musel bych se poradit se staršovstvem.“

„Děkuju, bratře faráři. Já věděl, že vy mě nenecháte v rejži.“

Když stoupali do schodů, Petr zakopl, zachytil ho v poslední chvíli. „Trochu jsem se u ségry nalíz,“ vysvětlil své klopýtnutí.

„Pokud jsi nespáchal nic horšího...“

„Taky jsem minulej týden sek s tou prací. Mě nebaví dělat zahradníka.“

„To jsem tušil, pan Houdek mi o tom psal. A víš o něčem, co by tě bavilo víc?“

„Tady ani tak nejde o zábavu, bratře faráři, ale o to, že já bych chtěl něco dokázat a k tomu se chci vzdělat. A na to zas potřebuju vydělat nějaký prachy.“

„Co bys chtěl dokázat, Petře?“

Já už vám to přece říkal, bratře faráři, já bych chtěl kázat. Jako vy třeba. Abych lidem řek, že se musejí obrátit od tmy k světlu. Bratře faráři, vy o tom jen trochu tušíte, ale já to poznal, tu hrůzu, co v ní lidi žijou.“

„Já tě chválím za tahle předsevzetí, Petře. Ale víš o něčem, co bys mohl dělat, aby sis vydělal víc?“

„Snad jo. Ale nevím, jestli byste mi to schválil.“

„Schválím ti všechno, co bude poctivě.“ Odvedl ho do pokoje s klavírem. Hana a děti už nejspíš spaly. Šel tedy sám uvařit čaj. Tušil zlou zprávu. Faráři jsou tady od toho, aby schytávali zlé zprávy. Nejhorší bylo, že on sám v sobě zatím tajil zlou zprávu, a nebyl nikdo, kdo by mu od ní ulevil.

Vrátil se s čajem. „A jak se tedy budeš živit? Jestli ti nevadí tahle otázka.“

Pokrčil rameny. „Moh bych dělat dýlera.“

„S čím?“

„Co se naskytne.“

„To vypadá zajímavě. A když tě chytnou?“

„Nechytnou.“

„To sis už říkal jednou.“

„To jsem byl ještě blbej. A jel jsem v tom sám. Teda s partou, která byla stejně blbá. A navíc to bylo špatný. Krad jsem k tomu.“

„Zatímco teď ses rozhodl, že budeš poctivě podnikat v drogách.“

„Já se ještě nerozhod o ničem, bratře faráři, já se rozhod, že chci konat něco užitečnýho, ale k tomu, vždyť jsem vám to říkal, potřebuju vydělat. Dneska bez prachů nedokážete nic.“

„Nepotěšils mě. Měl jsem pocit, že ses rozhodl pro jiný způsob života.“

„Vždyť jo. Vždyť jsem zatím nic neproved.“

„Zatím, zatím... Petře, vzpomeň jsi, cos mi říkal, když jsem za tebou chodil tam. Že už se nikdy nechceš dostat za mříže. A před chvílí jsi mi vykládal, že chceš kázat.“

„To fakt chci.“

„Pokud to myslíš vážně, neměl by ses zabývat podobnými plány.“

„Já to myslím vážně. Ale vy přece sám (...)

(......)