Ivan Klíma

POSLEDNÍ STUPEŇ DŮVĚRNOSTI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

4
Samuel

Samuel odjíždí navečer do Brna, protože brzy ráno se zúčastňuje důležitého jednání. Nabízí mnohamilionový projekt sportovního areálu, o takovou zakázku se uchází vždy mnoho zájemců, kdo se osobně nestará a nezaplatí „za zprostředkování“, zapláče. Proto se musí předem sejít aspoň s některými z těch, kdo budou o přijetí projektu rozhodovat. Samuel nejede rád. Podplácení se mu protiví, ponižuje ho, také mu je líto peněz, i když ví, že se mu vrátí se ziskem. Navíc v poslední době ho netěší cestovat, stojí to spoustu času a změna místa ho vyčerpává. Navíc Báru musí nechat v Praze a natolik ji zná, aby si představil, jak naloží s časem, kdy si bude jista, že ho nemůže potkat, ať půjde kamkoliv, ať bude dělat cokoliv s kýmkoliv.

Aspoň vezme s sebou architekta Vondru, který, tak mu to připadá, s Bárou bezostyšně flirtuje. Zdůvodní to tím, že Vondra je Moravák a zná funkcionáře, s nimiž budou jednat. Také bere sekretářku Ljubu, protože je schopná a krom toho se mu líbí.

Bára mu jako vždy pečlivě složí do tašky věci na cestu a nakonec ho jde vyprovodit k autu. Obejme ho a políbí, v tom polibku ani v objetí není vřelost, kterou kdysi cítíval, smutek z loučení nezahraje dobře, i když je druhým povoláním herečka. Nedokáže úplně zakrýt radost, že se ho aspoň na chvíli zbaví. Samuel nastartuje vůz, ještě se ohlédne, Bára stojí u kraje chodníku a mává mu. Je stále ještě krásná, je urostlá, je sošná, a on na okamžik pocítí až bodavou lítost nad tím, že cosi nenávratně pominulo, a lítost nad sebou, kterého život stále vleče jinam, než kam směřovaly jeho představy.

V ateliéru si vyzvedne potřebné materiály, ještě ho napadne, že by mohl zavolat domů a zjistit, jestli Bára zvedne telefon, ale neudělá to. Nikoliv proto, že by ho to zahanbovalo, ale bojí se, že by se nedovolal, a pak by ho nejistota - anebo spíš jistota znepokojila natolik, že by se nesoustředil na jednání.

Posadí si aspoň vedle sebe Ljubu, která voní parfémem od Gabriely Sabatiniové (dohodila jej také Báře) a mládím.

Když vyjedou na dálnici, Ljuba se mu snaží vyprávět obsah posledního dílu M.A.S.H., chce se mu zalíbit a netuší, že on máloco považuje za tak nesmyslné maření času jako poslouchat obsahy filmů. Ljuba pak ještě poví několik informací anebo spíš drbů ze života ateliéru - Samuelovi je celkem lhostejno, kdo s kým chodí, spává, mluví anebo naopak nemluví, s jednou výjimkou ovšem. O jeho ženě, samozřejmě, nepadne ani slovo, i kdyby všichni věděli to, co on neví a co se třeba nikdy nedoví.

Vondra zase vykládá o New Yorku a o Bostonu, kde nedávno pobýval celý měsíc. Poví o představení Cats, zazpívá celkem obstojně Webberův kočičí šlágr o měsíci, pak s velkým zaujetím vykládá o schůzi společnosti pro vědomí Kršny. Člověk, dozvěděl se tam, dostane v příštím životě tělo podle toho, jak žil. Může se stát polobohem, polobohů je třicet tři miliónů, může se také zrodit jako kočka nebo i prase, které bude požírat svoje vlastní výkaly. Naše tělo se prý podobá (...)

(......)