Ivan Klíma

HODINA TICHA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

3

Z dálky houkala lokomotiva a hrčel opozdilý jeřáb, ale staveniště úplně ztichlo – jen Michal Šeman ještě zůstal.

Seděl ve studené místnosti závodní rady a pokoušel se kreslit plakát. Pán v cylindru se usmíval potěšeně nad hromadou trosek.

Zůstával tu často, noční vrátní si už na něj zvykli. Neměl vlastně domov a děvčata jen příležitostná, kam měl spěchat, tady si mohl aspoň předstírat vlastní důležitost. Věnoval všechnu energii malování plakátů a vymýšlení bleskovek; celá jeho funkce vlastně neznamenala nic víc, nepřinesla mu ani úctu, ani moc, a on těmi obrázky, jimiž zaplavoval stavbu, zaháněl pocit zklamání a představoval si nad nimi, co jednou dokáže.

Ale dneska se nemohl soustředit na nic a kreslil vlastně jenom to, co se mu stále znovu vracelo na mysl. Hromada betonové suti, puklé desky, zohýbané ocelové pruty.

Minulý týden maloval velký plakát, pět chlapů s lopatami:

Aljechina muži
stále víc se tuží.

Sotva se to stalo, seběhli se živlové a pošklebovali se: To máte z toho, že jste se tak tužili; přáli jim to zřejmě; tohle mohlo každého přesvědčit, kam vede ten spěch a soutěžení. Však jim ještě ukážeme, přemítal zlostně, byl rád, že nikoho zřejmě nenapadla příčina, kterou znal on.

Hned ráno vzali Aljechina k výslechu, ale ani ten nemohl nic tušit, nepodezíral jistě nikoho a sedmdesát pět pytlů cementu leželo pečlivě přikryto na opačném konci staveniště.

A určitě udělají zkoušky toho materiálu; nevěřil sice příliš v učenost těch chytráků z laboratoří, ale stejně mu nebylo příjemně.

Nakonec to slízne ten živel Aljechin, utěšoval se. S tím jeho původem, každému to bude jasné! Vlastně dostane, co mu patří…, hnal to dopředu nezodpovědně, to nezapře!

A lidi ho tu nemají rádi, uvědomil si s uspokojením, kazil normy. Jenom ty pytle, aby už byly pryč!

Měl by se svolat aktiv, napadlo ho pak. Dáme si pár závazků, zeď se postaví znovu. Znovu a líp, řekl si. A tenhle plakát! Udělám jich několik. To povzbudí.

Bylo mu však stále nepříjemně. Neměl si nic začínat s tím živlem Baňasů. Nejednal dobře. Tím že vzal ty pytle, vlastně kašlal na všechno, co dělal a o čem mluvil. A zvolili ho, zrovna (...)

(......)