Jack London
překlad: St. Krotký

DCERA SNĚHU
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola III.

Jest jitro. Dívka se právě vydala po stezce na další cestu. Na záda uvázala si svůj kodak a malý kufřík. Neeposa oloupala pro ni vrbovou haluz na hůl. Má na sobě tmavý sportovní oblek s krátkou suknicí.

Její zavazadla naložená na zádech několika indiánů pod vedením Del Bishopovým jsou nesena na několik hodin před ní. Člunař vyhledal dívku včerejšího dne a vyžádal si od ní svolení, aby ji směl doprovázet do Dawsonu, kde se měla shledati se svým otcem. Náklad a nosiči měli se k ní přidružiti v osadě Happy, kdež hodlali všichni přenocovati. Místo platu vyžadoval si dobrodruh pouze doporučení panu Welsemu. Tím bude založeno jeho štěstí; o tom nepochyboval.

Na stezce nebylo se ničeho obávati. Celý průvod chechaquů (horníků nováčků) ubíral se před Fronou. Mezi nimi bylo lze rozeznat dva Nory; byli to praví obři, obtíženi balíky asi padesátikilovými a táhnoucí vozík s těžkými břemeny. Smáli se a žertovali po celé cestě. Druzí zlatokopové hleděli na ně závistivě.

Stezka, vyšedši z tmavého lesa, končila v dosti nebezpečný brod, jediný to přechod přes řeku. Na písku ležel roztažen utopenec s vypoulenýma očima… Norové prohlíželi si jej zasmušeně; nato vstoupil jeden po druhém do vody.

Z protějšího břehu druhové jejich volali na ně výstražně, ale hlasy jejich nedonikly jim k sluchu. Vtom je strhoval proud sebou… Vlny vystupovaly obrům až po bedra… Potáceli se.

Frona byla znepokojena i zatajil se v ní dech… Konečně se již zdálo, že nebezpečí minulo, když tu se přetrhl jeden řemen, kterým byl svázán tlumok na zádech jednoho Nora, jenž kráčel nejblíže vozíku. Tíže zavazadla zvrátila toho muže. Padl na stranu i strhl s sebou k pádu i ostatní své druhy… Nebožáci byli zavaleni svými zavazadly, a jelikož byli dohromady spleteni řemeny, kterými se přitáhli k vozu, nepodařilo se jim přes veškero úsilí stanouti pevnou nohou na dně. Pouze onen, jehož nehodou neštěstí bylo zaviněno, dokázal toho, že se vymotal z těchto pout… Jeho bratři byli unášeni proudem a vrženi na kostrbatý břeh špičatých skalisek.

Frona rychle odváže člun a chvátá jim střelhbitě ku pomoci. Asi dvanáct jiných loděk následuje jejího příkladu. Pohříchu tuze pozdě. Přivezou nazpět jen jednoho z nich poloutonulého, s krvácejícíma rukama. Pět plavovlasých obrů bylo nalezeno mnohem dále odsud s přelámanými kostmi a se zablácenými tvářemi obrácenými k nebi…

Nedávajíce se odraditi touto nešťastnou příhodou, horníci nasedavše do člunů, pokračovali ve svém spěchu za bohatstvím, zapomenuvše na zachráněného druha za sebou, pohříženého ve svou bolest a patřícího jakoby v těžkých snách na k nepoznání znetvořené mrtvoly svých bratří.

* * *

Několik kilometrů dále hory se od sebe vzdalovaly, ustupujíce širokému kaňonu, kde kroky cestujících utvořily pěšinku v červenavé hlíně. Frona, odchýlivše se od obvyklé cesty, ocitla se náhle v přítomnosti nějakého pocestného, ležícího na boku právě uprostřed kaluže s jednou paží pod sebou podloženou a druhou zmáčknutou těžkým (...)

(......)