Jack London
překlad: St. Krotký

DCERA SNĚHU
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola VI.

„Nuž, pane Welsei, vy očekáváte svoji dceru?“

Tak promluvil muž se šedivým vlasem a vojenským vystupováním.

„Ano plukovníku, ona může přijíti každým okamžikem. A na ten den vás všechny zvu na večírek. Přiveďte mladé důstojníky, s nimiž jste znám. Nevím jejich jmen, ale na tom nezáleží. Neznám pravidel společenského styku, neměl jsem na to času. Frona se nesmí u nás nuditi. Přichází z Londýna i bude postrádat zábav, to chápete?“

Když hosté odešli, Jakob Welse zavřel dveře své kanceláře, zvrátil své křeslo a položil si nohy na kamna. Dívčí obličej objevil se před jeho duševním zrakem ve své přesné podobě; kochali se jím chvíli, nato, jsa horečně zneklidněn a neschopen se vůbec soustřediti k nějaké práci, odešel dolů k řece. Mužové po břehu jej pozdravovali a ukazovali mu prstem na černý bod, jenž se přibližoval po zpola zamrzlé vodě. Byl to člun. Oči pana Welseho utkvěly úzkostlivě na loďce, která se otáčela kolem vlastního středu a namáhala se vyhnouti plovoucí ledové tříšti. Dva veslaři na ní marně se pokoušeli přistáti. Vesla jejich se zmítala ve stojaté vodě. Hle, konečně přirazili ke břehu. Ti, kteří na ně čekali, přijali je s otevřenou náručí, pomáhali jim vystupovati do strmých skal a ukliditi lodici na bezpečné místo. Na jejím dně ležely dva pytle plné dopisů, dvě přikrývky, kávový strojek a pánev na smažení. Člunaři byli zimou tak prokřehlí, že se potáceli na nohou. Vida to jeden z diváků, slíbil jim, že je odvede do krčmy na sklínku whisky.

Jeden z připluvších, jda mimo Jakoba Welseho, se zastavil a řekl mu:

„Vaše dcera je na cestě. Předhonili jsme její loďku právě před hodinou. Mám pro vás dopisy a za chvíli vám doručím… Ah, pohlédněte tamhle. Její člun jest již na dohledu; přistane co nevidět.“

„Děkuji vám, přátelé. Jděte popíti whisky na mé útraty! Ale promiňte, že nejdu s vámi.“

Led, brzo tuhý, brzo rozmočený, proháněl Froninu kocábku uprostřed Yukonu. Ze břehu pozorovati bylo úsilí čtyř stojících mužů s háky v (...)

(......)