Jack London
překlad: Ivan Schulz

POVÍDKY RYBÁŘSKÉ HLÍDKY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Demetrios Contos

Dle toho, co jsem vypravoval o řeckých rybářích, nechť si nikdo nemyslí, že to jsou vesměs špatní lidé. Naprosto ne. Jsou to však drsní muži, seskupení v izolovaných družstvech, kteří bojují se živly o svůj vezdejší chléb. Žili daleko od zákona, nerozuměli mu a pokládali jej za tyranství. Zejména rybářské zákony zdály se jim být tyranské. A z téže příčiny hleděli také na rybářskou hlídku jako na svého přirozeného nepřítele.

Ohrožovali jsme mnohým způsobem jejich život nebo jejich prostředky k životu, což jest totéž. Zabavovali jsme nezákonné sítě a lapačky, jejichž materiál je stál značné částky a jichž zhotovení vyžadovalo mnoho týdnů jejich práce. Bránili jsme jim často a za mnohých okolností lovit ryby, což bylo totéž, jako bránit jim v tom, aby mohli shánět živobytí tak dobře, jako kdyby nás nebylo. A když jsme je přistihli a zatkli, byli postaveni před soud, kde byly na nich vymáhány velké pokuty. Výsledek byl, že nás pomstychtivě nenáviděli. Jako je pes přirozeným nepřítelem kočky, had člověka, tak my, členové rybářské hlídky, byli jsme vrozenými nepřáteli rybářů.

Následující povídku o Demetriu Contovi vypravuji však proto, abych ukázal, že dovedli jednat právě tak šlechetně, jako uměli divoce nenávidět. Demetrios Contos bydlil ve Vallejo. Vedle Velkého Aleka byl nejstatečnějším, nejsmělejším a nejvlivnějším mužem mezi Řeky. Nepůsobil nám nikdy žádných obtíží a pochybuji, že by se byl vůbec kdy s námi utkal, kdyby si nebyl pořídil nový lososí člun. Vystavěl jej podle svého vlastního modelu, v němž podoba obyčejného lososího člunu byla poněkud pozměněna.

Ve své domýšlivosti shledával člun velice rychlým – skutečně daleko rychlejším, než byl kterýkoli jiný člun v zálivu nebo na řekách. Ihned tím zpyšněl a počal se chvástat, a když naše výprava s Marii Rebekou proti nedělním rybářům lososů nahnala jim notně strachu, poslal nám vyzývavý vzkaz do Benicie. Jeden z místních rybářů nám jej vyřídil. Dával na srozuměnou, že Demetrios Contos vypluje na svém člunu z Vallejo příští neděli a přímo před Benicií vrhne svou síť a bude chytat lososy, a že Charley Le Grant, strážník, může přijít a lapit ho, bude-li moci. Ovšem, že Charley a já jsme neslyšeli dosud nic o jeho novém člunu. Náš člun byl dost rychlý a nebáli jsme se pustit s někým do závodění, došlo-li k tomu.

Přišla neděle. Zvěst o vyzvání rozšířila se široko daleko a rybáři a námořníci Benicie dostavili se jako jeden muž. Nakupili se na parníkové hrázi, že vyhlížela jako velké závodiště při kopané. Charley i já nebrali jsme věc doopravdy, avšak tyto davy diváků přesvědčily nás o tom, že na vyzvání Demetria Conta něco je.

Odpoledne, když mořská bríza přibrala na síle, objevila se jeho plachta, jak dal svůj člun hnát větrem. Zabočil na nějakých dvacet stop ke hrázi, mávl divadelně rukou jako nějaký rytíř při vstupu na kolbiště, při čemž se mu dostalo srdečného přivítání od diváků, a plul pak do úžiny na několik set sáhů daleko. Tam zkasal plachtu, (...)

(......)