Jack London
překlad: Karel Weinfurter

DOBRODRUŽSTVÍ: Román z jižních moří
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola XI
TLUPA Z PORT ADAMSU

„A tak to bylo dosti snadno urovnáno,“ pravil Sheldon. Byl na verandě a pil kávu. Velrybářský člun táhli černoši právě do kolny. „Zpočátku se Boucher trochu bál zasáhnout do situace pevnou rukou, ale jakmile jsme se do toho pustili, choval se zcela dobře. Zahráli jsme si tam trochu a drželi jsme soud. A ten starý darebák, Felepasse, přijal naše nálezy. Je to náčelník z Port Adamsu, špinavý zloděj. Odsoudili jsme ho k pokutě desateronásobné za cenu vepřů a donutili jsme ho, aby se svou chátrou odešel. Ach, je to krásná čeládka, to musím říci, je jich asi šedesát v pěti velikých kánoích a vyšli si, aby něco způsobili. Dostali někde tucet sniderovek, které by jím měly být zabaveny.“

„Proč jste jim zbraně nezabavil vy?“ tázala se Joana.

„Abych si přivodil nějakou hádku s právním zástupcem? Je nesmírně nedůtklivý, co se týká jeho černých chráněnců, jak je jmenuje. Nu, poslali jsme je odtud, ačkoliv se vrátili na pobřeží o několik mil vzadu, aby tam loupili a vyjídali. Dnes by zde měli plout kolem.“

Za dvě hodiny potom kánoe připlula. Nikdo jevšak neviděl přicházet. Sluhové v domě byli zaměstnáni v kuchyni přípravou vlastní snídaně. Dělníci na plantážích byli podobně zaměstnáni ve svých barácích. Satan ležel v hlubokém spánku na zádech pod kulečníkem a ve spaní se oháněl po mouchách, které ho trápily. Joana něco kramařila v zásobárně a Sheldon užíval siestu ve visuté rohoži na verandě. Náhle se pomalu probudil. Jakousi tajemnou silou byl vzbuzen, jako varujícím hlasem, který vnikl do jeho spánku a který mu řekl, že něco není v pořádku. Bez pohnutí pohleděl dolů a viděl celý prostor pokrytý ozbrojenými divochy. Byli to titíž lidé, s kterými se rozloučil dnešního jitra, ačkoliv pozoroval, že jich na počtu přibylo. Byli zde také muži, které předtím neviděl.

Sklouzl z visuté sítě a se schválnou pomalostí se loudal k zábradlí, kde ospale zívl a pohleděl na ně. Zdálo se mu zvláštní, že to byl jeho osud stát zde vždycky na tomto povýšeném místě a dívat se dolů na nekonečné hordy černochů, kteří vyžadovali ovládání, zastrašení a úlisnost. Avšak zatímco se na ně netečně díval, ohledával je zevrubně. Ti noví mezi nimi byli ozbrojeni moderními puškami. Ach, myslil si to. Bylo jich patnáct a byli to bezpochyby uprchlíci z Lunga. K tomu pak bylo v rukou původního zástupu asi tucet starých sniderovek. Ostatní byli ozbrojeni oštěpy, kyji, luky a šípy a tomahavky s dlouhými násadami. Vzadu viděl velikou válečnou kánoi, vytaženou na břeh, loďky s vysokými, fantasticky vyřezávanými příděmi a záděmi, vyzdobenými šňůrami a závity z bílých mušliček „kauri“. Byli to lidé, kteří zabili Oscara, jeho obchodního zástupce v Ugi.

„Proč chodit k tomuto domu?“ tázal se.

Zároveň se podíval pokradmu na moře, kde se odrážela Flibberty-Gibbet na hladkém mořském povrchu. Pod jejím přístřeškem nebylo vidět živé duše a Sheldon také viděl, že na jejím boku schází velrybářský člun. Bylo zřejmé, že Tahiťané si vyšli k řece Balesuna (...)

(......)