Jack London
překlad: Karel Weinfurter

DOBRODRUŽSTVÍ: Román z jižních moří
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola XVII
„VAŠE“ JOANA LACKLANDOVÁ

Následujícího jitra přišel Sheldon z plantáží ke snídani a spatřil zakotvenou misionářskou lodici Apostle. Její posádka plavila na břeh dva koně a hříbě. Sheldon poznal ve zvířatech majetek vládního komisaře a ihned byl zvědav, zda je snad Joana nekoupila. Chtěla provést svoji hrozbu týkající se zatřepání suchými kostmi Šalamounových ostrovů, a proto byl připraven na vše.

„Slečna Lacklandová je posílá,“ řekl Welshmere, misionářský lékař, když vystupoval na břeh a podával mu ruku. „Máme také na palubě bednu se sedly. A zde je od ní dopis. A také je zde kapitán z lodi Flibberty-Gibbet.“

V následujícím okamžiku, než ho mohl Sheldon pozdravit, vystoupil Oleson ze člunu a začal:

„Ukradla loď Flibberty, pane Sheldone, prostě s ní uprchla. Je to divoch. Přivodila na mne zimnici, nervový otřes a také mne opila – hrozně opila.“

Doktor Welshmere se srdečně smál.

„Nicméně, ta vaše slečna Lacklandová není nesmiřitelné zlo. Zapřisáhla tři muže, že nebudou pít, anebo zavřela před nimi k témuž účelu whisky. Znáte je – jsou to Brahms, Curtis a Fowler. Vysadila je zároveň na palubu Flibberty-Gibbety.“

„Je teď kapitánem této lodi,“ vložil se do hovoru Oleson. „A rozbije ji tak jistě, jako že Bůh Šalamounovy ostrovy nestvořil.“

Doktor Welshmere se pokoušel vypadat poděšeně, ale zasmál se poznovu.

„Jde svou vlastní cestou,“ pravil, „pokoušel jsem se vyvléknout se z toho, abych sem nemusil vést ty koně. Řekl jsem jí, že nemohu mít náklad, že moje loď pluje s povolením jako pouhá jachta, že musím jet mimo Savo a mimo hoření konec Guadalcanaru. Ale nebylo to nic platno. ‚Zbytečně o tom nákladu mluvíte,‘ pravila. ‚Vezměte koně na palubu jako dobrý muž, a když bude Martha splavná, oplatím vám některého dne tuto službu.‘“

„A mně zase řekla, abych se nestaral o své rozkazy,“ vykřikl Oleson. „‚Teď jsem vaším velitelem,‘ pravila a rozkazy budete přijímat ode mne.‘ – ‚Pohleďte na tento náklad ořechů z palmy kostrboulové^[34],‘ pravil jsem. ‚Nestarejte se o ně,‘ odpověděla. ‚Hraji o něco většího než o takové ořechy. Jakmile budeme na cestě, hodíme je přes palubu.‘“

Sheldon si zacpal rukama uši.

„Nevím, co se stalo, a vy mně chcete vše vyprávět od konce. Vstupte do domu a pojďte do stínu a počněte od začátku.“

„Jen jedno bych chtěl vědět,“ začal Oleson, když se posadili, „je opravdu vaším společníkem, či nikoliv? Jen to chci vědět.“

„Je,“ ujišťoval ho Sheldon.

„Nu, kdo by tomu byl věřil!“ Oleson se podíval prosebně na doktora Welshmerea a pak zase na Sheldona. „Viděl jsem již pár pravděpodobných věcí na těchto Šalamounech. Krysy dvě stopy dlouhé, motýly, které střílí vládní zástupce brokovnicí, náušnice, za které by se styděl sám ďábel, a satany, lovící lidské hlavy, před nimiž by sám čert vypadal jako anděl. To vše jsem viděl a zvykl jsem tomu. Ale ta vaše mladá ženská –“

„Slečna Lacklandová je mou společnicí a spolumajitelkou Berande,“ přerušil ho Sheldon.

„Tak to řekla,“ vyrazil ze sebe (...)

(......)