Karl May

CIZINEC PŘICHÁZÍ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

17. MEZI LÁSKOU A NENÁVISTÍ

Leně Rosenbaumové ve Vodní uličce Štědrý večer tolik pohody nepřinesl.

Pokoušela se několikrát proniknout k lůžku nemocného, jednou se jí to podařilo, ale když lékař zjistil, že její návštěva panu Bertramovi neprospěla, víckrát ji dovnitř nepustil. Přesto dál sedávala v čekárně a doufala, že pacienta aspoň zahlédne, ale marně.

Postupně nabývala přesvědčení, že si snad Bertram její návštěvy nepřeje a žárlila, když zjistila, že k lůžku nemocného má přístup kníže van Zoom s Hedvikou.

V pozdním odpoledni Štědrého dne znovu vstoupila do čekárny a v kabelce měla připravený malý dárek.

"Slečno Rosenbaumová, přicházíte zbytečně, pana Bertrama jsme propustili do domácího ošetřování," řekla sestřička.

Lena se poté dozvěděla, že ho odvezl kníže van Zoom...

Zase v tom tedy bude mít prsty Hedvika, a na ni všichni zapomněli, uvažovala Lena. Nenávidím tu cukrkandlovou panenku. K smrti ji nenávidím. Richard Bertram je určitě šlechtického původu, ostatně zlatý řetízek s přívěskem tomu nasvědčoval. Právě v tom přívěsku je klíč, který může jednou: prokázat, že Richard Bertram pochází z nějakého starého šlechtického rodu. Pak by se mu otevřela cesta k Hedvice a ona by měla po celý život vedle sebe slavného básníka Almansora! Zatímco já - Lena ve Vodní uličce...

Dívka se celá rozechvěla, když si to uvědomila a začala přemýšlet, jak tomu zabránit. A tak se v její hlavě zrodil plán, který na pohled neměl chybu.

Vpadla do domku, kde bydlela, a spustila ihned pokřik:

"Tati, musím s tebou mluvit o něčem moc důležitém!"

Starý žid vždycky rád své dceři vyhověl a právě o Štědrém dni ti dva zesnovali něco jako spiknutí.

První den po Vánocích se dostavil k Rosenbaumovým Bertram, aby vykoupil svou zástavu.

"Tak vida, vida," mumlal zastavář, když spatřil pěkně oblečeného básníka, "pán náhle zbohatl? Já vás nenutil, abyste se tak brzy vykoupil! Ale kdy už chcete... Jenom musím zavolat dceru, půjčila vám přece prachy, že uschovala ten papírek, kvitanci. Jo, jo, mladej pane, u Salomona Rosenbauma musí být pořádek. Zvlášť když jde o peníze."

Lena vstoupila. Byla velmi bledá a pozdravila, s okázalou srdečností Richard vyňal z kapsy peníze a zástavní lístek a podal je Leně.

"Milý pane, copak to tak spěchá? Já ty peníze zatím nepotřebuju," řekla Lena.

"Nemám rád dluhy," namítl Richard s úsměvem.

"Myslela jsem si, že byste mohl být naším hostem častěji..."

"Bohužel jsem na tom s časem hodně špatně." Poté ukázal na zástavní lístek, který držela Lena v ruce. "Buďte tak laskavá a vydejte mi můj řetízek."

"No tak, Leno, ty jsi jistě ten řetízek dobře ukryla," řekl Rosenbaum.

"Je pořád tam, kde byl od prvního dne," řekla Lena a podala Richardovi řetízek, který mu věnoval jen letmý pohled.

"Ano, děkuji vám," řekl a rychle se rozloučil.

Richard pospíchal na hřbitov k hrobu svého otčíma, přitom se vůbec nedokázal upamatovat na události kolem pohřbu. Znovu si připomínal péči toho člověka, (...)

(......)