Moliére
překlad: Otokar Fischer, Karel Čapek

SGANARELLE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Dvacátá druhá scéna.

Célie, Lélio, Sganarelle, jeho žena, komorná.

SGANARELLOVA ŽENA: Já nemám, dámo, chuť, tu s vámi vadit se a výstupy vám dělat prostřed ulice; však nejsem slepá přec a vidím, co je vidět: jsou vášně, za které by moh se každý stydět, a jiná zábava líp slušela by vám, než svádět toho, na nějž já jen právo mám.

CÉLIE: Ta aspoň upřímně se o své právo hlásí.

SGANARELLE (své ženě): Tebe, ty hubatá, sem nikdo nežádá si; když hájí mne, ty křičíš jako poštvaná, ze strachu, že ti vezmou tvého galána.

CÉLIE: Oh, jen si nemyslete, že vám ho snad beru. (Obrátí se k Léliovi) Tak vidíš, zda to lež. Nu, to mne těší věru.

LÉLIO: Co mí chce namluvit?

KOMORNÁ: Ach, pane bože náš! Kdypak se ukončí ten galimatyáš? Už dlouho poslouchám, co mezi sebou máte, a čím dýl poslouchám, tím víc se mi to mate, a tak mi nezbude než do toho se dát. (Postaví se mezi Lélia a svou pani) Vy odpovídejte a já se budu ptát. (Léliovi) Tak v čem vy její srdce shledáváte vinným?

LÉLIO: Že byla nevěrná a zradila mne s jiným; a když já, doslechnuv o sňatku osudném, štván láskou bezmeznou sem letím nocí dnem, a věřit nemohu v tak neslýchanou hanu, já bezdech přiběhnu a nalézám jí vdánu.

KOMORNÁ: Jak? Vdánu? Za koho?.

LÉLIO (ukáže k Sganarellovi): Za toho.

KOMORNÁ: Za toho že?

LÉLIO: Tak jest.

KOMORNÁ: Kdo vám to řek?

LÉLIO: On sám dnes.

KOMORNÁ (Sganarellovi): Pane bože, řek jste to opravdu?

SGANARELLE: Já řek jsem, že má žena je moje manželka.

LÉLIO: Já zřel vás pohřížena ve velké rozčílení nad mým obrazem.

SGANARELLE: To se ví: tady je.

LÉLIO: Dál od vás slyšel jsem, že k ženě, které vzal jste tento důkaz lásky, že k té vy připoután jste manželskými svazky.

SGANARELLE (ukáže na svou ženu): No toť. Já násilím to z jejích rukou vzal. Vždyť její nevěru bych jinač nepoznal.

SGANARELLOVA ŽENA: Jaké pak (...)

(......)