Moliére
překlad: František Vrba

ZTŘEŠTĚNEC
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

2. výstup

LEANDRO, MASKARILO.

MASKARILO:

Vyšel jsem naprázdno, pane. On zrušil slib.

LEANDRO:

Teď mi to řekl sám. A je to hloupý vtip,
to o tom únosu a grandovi, který
mu zlatem zaplatí za vrácení své dcery.
To jenom Lelio mi překážky chce klást,
a tak si vymyslel ten romantický žvást
a Trufaldina splet svou hloupou historií,
že ten teď zrušil nám tu smlouvu o Célii.

MASKARILO:

Hleďme ho, chytráka!

LEANDRO:

                        A Trufaldino sám
teď pro svůj větší zisk věří těm návnadám.
S takovou důvěrou se zakous do vnadidla,
že jeho chamtivost ten podvod neprohlídla.

MASKARILO:

Teď bude Célii hlídat snad ještě víc
a z toho plánu nám teď nekouká už nic.

LEANDRO:

Víš, jestli napřed jsem měl jenom zálusk na ni,
teď vidím, že je spíš hodna až zbožňování,
a nevím, jestli cit, který mě zatím poutá,
bych neměl proměnit v ta nejpevnější pouta.

MASKARILO:

Vzít si ji za ženu?

LEANDRO:

            Snad kdybych já byl s ní,
stín v jejím osudu se jednou vyjasní,
ona jej zažene tou svojí nevinností,
nejen svým půvabem, ale i svojí ctností.

MASKARILO:

Svou ctností, říkáte?

LEANDRO:

                         Co mumláš? Její ctnost
snad v tobě vzbuzuje nějakou pochybnost?

MASKARILO:

Ach, pane, vaše tvář se najednou tak mračí!
Snad udělal bych líp, kdybych byl zticha radši.

LEANDRO:

Jen mluv!

MASKARILO:

            Když tedy tak se vám z ní hlava točí,
musím vám otevřít křesťanské lásky oči.
Ta holka…

LEANDRO:

Pokračuj!

MASKARILO:

                                    No, není nepřející
a ráda vyhoví – v soukromí, pod petlicí.
Udělá každému, nač si kdo vzpomene,
když ví, jak na ni jít. Ne, není z kamene.
A čerti šijou s ní, i když se svatou dělá,
aby ji celý svět pokládal za anděla –
vždyť je tak půvabná a nevinná a sladká –
já přece trochu znám tahleta neviňátka.

LEANDRO:

Célie…

MASKARILO:

            Její stud je prostě pouhá maska,
která moc nedrží a pořád ve švech praská,
jen stín, co vymizí jí okamžitě z tváří,
když z plné tobolky to svitne zlatou září.

LEANDRO:

Co mi to vykládáš? Tomu že věřit mám?

MASKARILO:

Mně na tom nesejde, (...)

(......)