Moliére
překlad: František Vrba

ZTŘEŠTĚNEC
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

8. výstup

LELIO, TRUFALDINO, MASKARILO.

TRUFALDINO (LELIOVI, když ho vyvolá bušením na své dveře):

Hej na slovíčko sem! – Myslíte si, vy lháři,
že s vaší historkou váš podvod se vám zdaří?

MASKARILO:

Takhle se vetřít sem, do domu Trufaldina,
tou lží, že v cizině jste potkal jeho syna!

TRUFALDINO (bije LELIA):

Táhněte! Pryč! A hned!

LELIO (MASKARILOVI, který ho taky bije):

Ty zrádce!

MASKARILO:

                                                Takhle, tak
se u nás vyplácí prolhaný darebák!

LELIO:

Au! Au! Au! Proboha, upad jsem mezi katy!

MASKARILO (ho pořád prohání a bije):

Koukejte vypadnout, než přerazím vám hnáty!

TRUFALDINO (MASKARILOVI):

Takhle tě vidím rád. Dost! Obstál jsi teď skvěle!
(Zajde s MASKARILEM zpátky do svého domu.)

LELIO (se vrací pod Trufaldinovo okno):

Ten lotr! Zabil by vlastního živitele!

MASKARILO (vykoukne z okna):

Smím se vás zeptat, jak cítí se váš hřbet?

LELIO:

Ty ještě drzost máš mě takhle popouzet?

MASKARILO:

Pročpak jste neviděl tu Žanetku zde v domě
a před ní žvanil jste? Tak nevozte se po mně!
Ani já pro dnešek už nebudu vám lát –
tu vaši pitomost jsem sedřel z vašich zad.

LELIO:

Jen počkej, pomstím se za tvoje rány zrádné!

MASKARILO:

Zavinil jste je sám, tohle vás nenapadne?

LELIO:

Já?

MASKARILO:

            Jistě. Kdybyste se rozhlíd po pokoji,
když jste se důvěrně tam svěřoval té svojí,
byl byste všiml si té malé Žanetky,
jak vás tam špehuje. Teď máte následky.

LELIO:

Ta přece nemohla pochytit těch pár slov.

MASKARILO:

I mohla. Z toho teď plyne váš vyhazov.
I šepot pochytí, kdo vidí dobře na rty.
Já nevím, jestli vy hráváte často karty,
snad ale umíte je v hrsti zakrývat.

LELIO:

Ach běda! Do jaké jsem zase pasti pad!
Proč ale ty jsi mě tak nekřesťansky třískal?

MASKARILO:

Tím aspoň zpátky jsem důvěru jeho získal.
I když nic jiného, v celé té šlamastice
mě nepokládá už jako dřív za komplice.

LELIO:

Tos ale nemusel jít po mně jako vrah.

MASKARILO:

Musel jsem. Trufaldin měl oči na šťopkách.
A ještě ke všemu – abych vám pravdu řek –
Já toho využil, abych si vylil vztek.
Konečně – stalo se. A jestli slib mi dáte,
že za trochu těch ran se každé pomsty vzdáte,
já slíbím zase vám, že nejvýš do dvou (...)

(......)