Moliére
překlad: František Vrba

ZTŘEŠTĚNEC
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

8. výstup

PANDOLFO, MASKARILO.

PANDOLFO:

Hej, Maskarilo!

MASKARILO:

Zde!

PANDOLFO:

                        Abych ti pravdu řek,
zlobím se náramně na syna.

MASKARILO:

                                   Mého pána?
To tedy nejste sám! Je málem vyčerpána
má trpělivost s ním. To jeho bláznění
mě vždycky pobouří a krev mi rozpění.

PANDOLFO:

Já myslel, že jsi s ním kumpán a jedna ruka.

MASKARILO:

Já, pane? Promiňte! Já kumpán toho kluka?
Vždyť z poslušnosti k vám ho pořád napomínám,
k ní vedu ho – a on vždycky skočí jinam.
Zrovna teď například jsme měli hádku lítou
stran sňatku, který vy s tou slečnou Hypolitou
mu chcete zařídit, – a on, že ne a ne,
nic nedbá vůči vám své úcty povinné.

PANDOLFO:

Vy jste se hádali?

MASKARILO:

Jemu nic není svato!

PANDOLFO:

Že bych se takhle splet? Vždyť já měl pořád za to,
že ke všem lumpárnám jen tys ho vždycky sved.

MASKARILO:

Já? Aspoň vidíte, jaký je dnešní svět
a co v něm nevinnost má dneska za odměnu.
Kdybyste, pane, znal tu její pravou cenu,
nebyl bych sluha dnes, spíš bych tu hodnost měl,
jakou má filozof a dobrý učitel.
Vy byste ani sám ho nemoh učit líp,
nežli ho učím já, když brousím jeho vtip
a když mu vštěpuju to, nač rád zapomíná.
Říkám mu: Nesmíte být větrem hnaná třtina
a svého tatínka si berte za příklad,
vždyť vám ho dal sám bůh! A vy mu kolikrát
jen srdce drásáte tou svojí ztřeštěností.
Buďte už jako on a oddejte se ctnosti!

PANDOLFO:

Tohle je správná řeč! Co na ni odpovídá?

MASKARILO:

Jen něco zabreptá. V tom právě je ta bída.
Snad v hloubi srdce má, ovšem až někde na dně,
po vás to semínko touhy žít jednou řádně,
jenomže rozumem teď vládne ještě méně.
Jestli smím promluvit zcela otevřeně,
vím, jak se zachrání tenhle náš fanfarón.

PANDOLFO:

Mluv!

MASKARILO:

             Ale kdyby se mé rady domák on,
je všechno ztraceno. Mám ovšem spolehnutí
na vaši rozvahu a svěřím se vám s chutí.

PANDOLFO:

Máš pravdu.

MASKARILO:

             Lelio se tedy převelice
pobláznil do jedné, prý krásné nevolnice,
a nechce se jí vzdát.

PANDOLFO:

                       O tomhle jsem už slyšel
a jenom divím se, že ty jsi s tím teď přišel.

MASKARILO:

Tak aspoň vidíte, že na mně není stín.

PANDOLFO:

Jsem z toho celý pryč.

MASKARILO:

            A chcete, aby syn
se řídil podle vás a vzal si Hypolitu?
Tek tedy… Já mám strach, že on nás překvapí tu
a já to odskáču… Co jsem to vlastně (...)

(......)