Friedrich Nietzsche

TAK PRAVIL ZARATHUSTRA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

NA BLAŽENÝCH OSTROVECH.

Fíky padají se stromů, dobré jsou a sladké; a jak padají, puká jim červená kůže. Jsem zralým fíkům vítr severák. 

Tak, jako fíky, padají vám do dlaní tyto nauky, přátelé moji: nuž pijte jejich stavu a sladké jejich maso! Je podzim kol, je čisté nebe kol a odpoledne. 

Hleďte, jaká náplň kolem nás! A krásné jest, ven z nadbytku se dívat na vzdálená moře.

Kdysi, při pohledu na vzdálená moře, říkalo se bůh; teď jsem vás však naučil, byste říkali: nadčlověk. 

Bůh jest domněnka; já však chci, aby vaše domnívání nesahalo dále než tvůrčí vaše vůle. 

Dovedli byste boha stvořiti? – Tedy mi jen pomlčte o všech bozích! Za to byste však dovedli stvořiti nadčlověka. 

Snad ne vy sami, bratří moji! Ale přetvořiti byste se mohli v otce a předky nadčlověka: a to budiž vaše nejlepší tvoření! – 

Bůh jest domněnka: já však chci, aby vaše domnívání bylo omezeno myslitelností. 

Dovedli byste si boha mysliti? – Ale to nechť vám znamená vůli k pravdě, by vše bylo proměněno v lidsky myslitelné, lidsky viditelné, lidsky hmatatelné! Své vlastní smysly domyslete do konce!

A co jste světem zvali, budiž vámi teprve stvořeno: váš rozum sám, váš obraz, vaše vůle, vaše láska nechť se stane světem! A věru, k vašemu blaženství, vy poznávající! 

A jak byste snášeli život bez této naděje, vy poznávající? Nesměli byste svými kořeny tkvít ani v nepochopitelném ani v nerozumném žití.

Ale, bych vám odhalil celé své srdce, ó přátelé: kdyby bohové byli, jak já bych snesl, že nejsem bůh! Tedy není bohů. 

Pravda, já utvořil soud; teď on však utváří mne. – 

Bůh jest domněnka: kdo by se však napil vší trýzně této domněnky a nezemřel? Má tvůrčímu býti odňata jeho víra a orlu jeho vzlet do dálek orlích?

Bůh jest myšlenka, ta zkřiví vše přímé a vše, co stojí, rozmotá do kola. Jak? Čas že je ten tam a vše pomíjející že je pouhou lží?

To pomyslit, působí závrat a víření lidským údům, a žaludku nad to zvracení: věru, motolicí zvu takovou domněnku.

Zlým to zvu a nepřátelským člověku, všechno to učení o jediném a plném a nepohnutém a sytém a nepomíjejícím!

Vše nepomíjející – toť pouze podobenství! A básníci přespříliš (...)

(......)