Friedrich Nietzsche

TAK PRAVIL ZARATHUSTRA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

O TARANTULÍCH.

Hleď, to je sluj tarantule! Chceš viděti ji samotnu? Zde visí.její sít: dotkni se jí, by se zachvěla. 

Tu přichází, a ráda: bud zdráva, tarantule! Černě ti sedí na hřbetu tvůj trojhran a znak; a vím též, co v duši ti sedí. 

Msta sedí ti v duši: kamkoli kousneš, tam vyrazí černý strup; tvůj jed duši do kola roztočí mstou! 

Tak mluvím v podobenství vám, kteří do kola roztáčíte duše, vy kazatelé rovnosti!. Tarantulemi jste mi a skrytě toužíte po mstě!

Já však vaše skrýše již přivedu na světlo: proto se vám do tváře směji smíchem svých výšek. 

Proto natrhávám vaši sít, aby váš vztek vás vylákal ze lživé vaší sluje, aby vaše msta vyskočila z pod vašeho slova „spravedlivost“.

Neb aby člověk byl osvobozen od msty: to jest mi most k nejvyšší naději, to duha po dlouhých bouřkách. 

Jinak tomu arci chtějí tarantule: „To právě bud nám spravedlivostí, že svět se naplní bouřkami naší msty“, tak spolu rozmlouvají.

„Pomstu chceme vykonávat a potupu na všech, kdož nejsou nám rovni“ – tak si přislibují srdce tarantuli. 

„A „vůle k rovnosti“ – tak nechť napříště sluje jméno ctnosti; a proti všemu, co má moc, pozvedneme svůj pokřik!“ 

Vy kazatelé rovnosti, po „rovnosti“ takto z vás volá tyranské šílenství bezmocni: vaše nejstajenější tyranské choutky zakuklují se takto do slov o ctnosti! 

Rozmrzelá ješitnost, zadržená závist, snad vašich otců ješitnost a závist: toť, co z vás šlehá plamenem a šílenstvím pomsty. 

Co zamlčel otec, v synovi nabývá slov; a často jsem nalezl, že syn jest obnaženým tajemstvím svého otce. 

Nadšencům se podobají: ale nenadchlo jich srdce, – nýbrž msta. Stanou-li se jemnými a chladnými, nezchladil a nezjemnil jich duch, nýbrž závist

Jich žárlivost je zavádí též na stezky myslitelů; a toť znak jejich žárlivosti, že vždy jdou příliš daleko: takže jich mdlobě na konec nezbývá, než aby si do sněhu lehla k spánku.

Každá z jich obžalob zaznívá pomstou, v každé jich pochvale jest ubližování; a býti soudcem, zdá se jim blaženstvím.

Takto však radím vám, přátelé moji: buďte nedůvěřiví ke všem, jimž vévodí pud trestání!

To jest lid špatného rodu a původu; z jich tváří vyzírá kat a čenichající slídník.

Buďte nedůvěřiví ke všem, kdož mnoho mluví o své spravedlivosti! Věru – jich duším nechybí jen medu.

A zovou-li se sami „dobrými a spravedlivými“, nezapomínejte, že jim k farizeji neschází nic než – moc!

Přátelé moji, nechci být směšován a zaměňován.

Jsou, kdož káží mé učení o životě: a spolu jsou kazateli rovnosti, spolu jsou tarantulemi.

Že takoví jedovatí pavouci mluví po chuti životu, ač sedí ve své sluji a odvracejí se od života: to proto, že tím chtějí ublížiti.

(...)

(......)