Friedrich Nietzsche

TAK PRAVIL ZARATHUSTRA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

V PÍSEŇ NOCI.

Je noc: teď hlasitěji mluví vše řinoucí se studny. A také má duše je řinoucí se studna. 

Je noc: teď teprve procitají vše písně milujících. A také má duše je písní milujícího. 

Cos neztišeného, neztišitelného jest ve mně; to se prodírá k hlasité řeči. Lačnost lásky jest ve mně, ta mluví sama jazykem lásky.

Jsem světlo: ach, kéž bych byl nocí! Ale to jest má samota, že opásán jsem světlem.

Ach, bych byl temný a noční! Jak ssál bych u prsou světla!

A též vám bych žehnal, vy třpytné hvězdy a světlušky nahoře! – a blažen bych byl dary vašeho světla.

Já žiji však ve vlastním světle, plameny, z mého nitra šlehající, nazpět do sebe vpíjím.

Neznám blaha těch, kdož berou; a často jsem snil o tom, že krásti je as ještě blaženější než brati.

Toť moje chudoba, že ruka má si nikdy neodpočine od rozdávání; toť moje závist, že zřím oči čekající a noci ozářené touhou.

Ó kletbo všech, kteří rozdávají! Ó zatmění mého slunce! Ó touho po roztoužení! Ó hltavý hlade v nasycení! 

Berou ode mne: ale dotýkám se ještě jejich duše? Je propast mezi dáváním a braním; a nejmenší propast nejtíže se překlene. 

Hlad vyrůstá z mé krásy: rád bych ublížil těm, kterým svítím, rád bych oloupil ty, jež jsem obdaroval: – tak hladovím po zlobě. 

Odtahuje ruku, když se jí ruka již napřahuje vstříc; váhaje jako vodopád, jenž v pádu ještě váhá: – tak hladovím po zlobě. 

Takovou mstu si vymýšlí mé bohatství: taková potměšilost vyvěrá z mé samoty. Mé blaho darující zemřelo darujíc, má ctnost sebe samotné se nabažila pro svůj nadbytek! Kdo (...)

(......)