Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
1. Po písni poutníka - stínu sluj se pojednou naplnila lomozem a 1 smíchem: a ježto shromáždění hosté mluvili jeden přes druhého a ani osel, nabyv tak odvahy, nebyl již zticha, přepadla Zarathustru malá výsměšná nevole proti jeho návštěvníkům, třeba že se radoval z jejich radostné nálady, která se mu zdála znamením ozdravění. I vyklouzl na čerstvý vzduch a pravil svým zvířatům:
„Kam se teď poděla jejich úzkost? pravil, a již si sám oddechl od malé mrzutosti, – u mne, zdá se mi, odnaučili se úzkostnému křiku!
– třebaže, pohříchu, ne posud křiku.“ A Zarathustra si zacpal uši, neboť oslovo hýkání právě se divně mísilo do jásavého hřmotu oněch vyšších lidí.
„Jsou veseli, řekl pak Zarathustra, a kdo ví? snad se baví na hostitelův účet; a byt se i ode mne naučili smíchu, přece ne mému smíchu. Ale co na tom záleží! Jsou to staří lidé: uzdravují se svým způsobem, smějí se svým způsobem; mé uši vytrpěly již horší věci a přece se nehoršily.
Tento den jest vítězstvím: již couvá, již prchá duch tíže, můj starý arcinepřítel!
K jak dobrému konci spěje tento den, jenž započal tak zle a tak těžce!
A ke konci spěje. Již se blíží večer: jede přes moře! Jak se houpe blažený ten jezdec, navracející se domů, ve svých nachových sedlech!
Nebe se jasně na to dívá, a svět leží hluboko: ó všichni vy podivní lidé, kdož jste ke mně přišli, však již za to stojí žít u mne!“
Tak pravil Zarathustra. A tu opět zazněl křik a smích vyšších lidí ze sluje: i promluvil znovu.
„Ryby už berou, mé vnadidlo účinkuje, i od nich upouští nepřítel, duch tíže. Již se začínají sami sobě smát, slyším dobře?
Má mužská strava, má průpověď štávy a síly účinkuje: a věru nekrmil jsem jich nadýmavou zeleninou! Nýbrž válečnickou stravou, dobyvatelskou stravou: nové žádosti jsem vzbouzel.
Nové naděje jsou v jejich pažích a nohách, srdce se jim šíří. Nalézají nová slova, jejich duch brzy bude dýchati svévolí.
Taková strava sice není snad pro děti, ani pro staré a mladé roztoužené ženušky. Těm nutno jinak přemlouvat vnitřnosti; těm, nejsem lékařem a učitelem.
Hnus upouští od vyšších těch lidí: nuž dobrá! toť mé vítězství. V mé říši nabývají bezpečí, všechen hloupý stud prchá, očišťují se.
– Očišťují a vyprazdňují své srdce, dobré chvíle se jim vracejí;
zahálejí a přežvykují, – stávají se vděčnými. To mi budiž nejlepším znamením: stávají se vděčnými. Za krátko budou si vymýšlet slavnosti a svým starým radostem postaví pomníky.
Jsou to lidé, kteří se uzdravují!“ Tak pravil Zarathustra, mluvě radostně k svému srdci a vyhlížeje do dálky; a jeho zvířata se k němu tulila, etice jeho štěstí a mlčení.
2. Náhle se však (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky