Karel Poláček

OKRESNÍ MĚSTO
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

39

Přiblížily se vánoční svátky, bylo blátivo a sychravo; jenom hory zbělely a pahorek, čnící nad zasilatelstvím Julia Wachtla, dýchal hustou mlhu. Na okresním městě leželo kalné nebe, nevlídné jako strop starého skladiště, ověšený pavučinami; i bylo tak nízké, že by je hospodyně dosáhla smetákem.

Ve městě se rozšířila zpráva, že mladá paní Peciánová uprchla svému manželovi a žije nyní v Praze. Tuto zvěst přinesl agent Raboch. Osvěžen zajímavou novinou vířil agent po městě, postával s babami na rozích a dychtivě rozmlouval, těkal po ulicích, vnikal do domácností s oním poselstvím, rozjařen a rozpálen nahlížel do hospod. Omládl a jeho potutelná očka se kmitala jako rtuťové kuličky. Kastelán bloudil po zámeckých chodbách se hřbetem ohnutým pod tíží hanby a jeho obličej zšedl. Vyhýbal se lidem, prudce rozkládal rukama a vedl dlouhé samomluvy. Zato penzionovaný poštmistr nosil okázale svůj žal na veřejnosti a jeho tvář mluvila: – Já to věděl. Tady máte tu moderní výchovu… –

V onen čas došel obchodníka Štědrého dopis. Když psaní roztrhl, vypadla z něho podobenka. Obraz ukazoval mladou ženu úzké, pravidelné tváře, sedící na vycpaném koni. Shlížela s úsměvem na příručího Kamila, který držel otěže. Příručí byl oděn v kožich s bobrovým límcem, na hlavě mu seděl klobouk v podobě přilby a nohy mu vězely v bílých kamaších.

V obličeji měl výraz překvapení, jako by někdo znenadání vedle něho prudce uhodil do kovové desky. Kůň stál pod košatými stromy. V pozadí bylo vidět jakýsi řecký chrám s dórskými sloupy a za ním se vlnilo moře.

K fotografii byl přiložen dopis. Příručí psal: – Moji milí! Posílám Vám podobenku své nevěsty, jakož i svoji. Doufám, že se Vám táž zalíbí… –

– Pro pána! – zamumlal obchodník, – no, tohle… – Kamil píše, že jeho nevěsta se nazývá Klára. Je to dcera tamějšího obchodníka zbožím krátkým a galanterním. Obchodní dům je prvotřídní a nevěstě se dostalo primissima vychování. Je obou zemských jazyků mocná, vyzná se i ve francouzštině a jeví velkou náklonnost k hudbě.

„Matko!“ zavřeštěl obchodník.

„Co je?“ ozvalo se z kuchyně.

„Nech všeho a pojď sem!“

Paní Štědrá nařídila služce, aby hlídala kypící mléko, a vběhla do krámu.

Obchodník četl: „Její rodiče vzali přes mě informaci, a když se dověděli, že mám ty nejlepší reference, dali svůj souhlas. Ostatní ústně. Co je doma nového? Doufám, že moje psaní Vás zastihne v nejlepším zdraví, což je i u mne ten pád.“

K dopisu bylo připsáno ženským písmem: „Ač neznáma, zasílám Vám tímto srdečný pozdrav (...)

(......)