Karel Poláček

OKRESNÍ MĚSTO
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

53

V rámci slavností konala se v budově chlapecké školy hospodářsko-řemeslnická výstava. Výstavní výbor vítá poslance dr. Aloise Fáberu na prahu budovy. Starosta společenstva řemeslníků mluví; třaslavým hlasem nazývá poslance otcem, ochráncem a dobrodincem celého kraje. I prosí jej, aby se zastal utiskovaného stavu řemeslnického, jenž sténá pod nesnesitelným břemenem daňovým.

Poslanec tiskne řemeslníkovu ruku; jeho ústa se dala v pohyb; po kaštanové bradce stékají slova jako šťáva zralé ryngle. Řemeslo, praví poslanec, je nejrázovitější výraz české práce. Český řemeslník! volá řečník slastně a obrací oči k nebi. Požehnány buďtež mozolné ruce řemeslníkovy! Rozkvět našich měst je svědectvím píle a snaživosti českého řemeslníka. Český řemeslník nebyl nikdy zrádcem své vlasti a dovedl se v případě nebezpečí chopit meče na obranu našich nezadatelných práv.

Výbor uvádí poslance do budovy. Poslanec si prohlíží výkresy žáků pokračovací školy, následován chvostem černě oděných pánů. Zastavuje se před stánkem s hotovými tovary, promluví několik slov s tkalcem, jenž sedí za stavem; se sípavou bodrostí osloví ševce, který buší do podrážky. Opodál stojí profesor Pošusta a tváří se uraženě. Připravil si přednášku o historickém vývoji řemesel v království českém; chtěl posluchačům ujasnit některé problémy, týkající se poměru mezi ruční a strojovou výrobou. Výstavní výbor však jej o přednášku nepožádal; nyní trčí v koutě a zádumčivě si hladí prošedivělou bradu hřbetem dlaně zespodu.

Poslanec se šine od stánku ke stánku, někde se znaleckou tváří ohmatá štůčky kanafasu, jinde poklepá na vázu z broušeného skla. Přispívá k oblíbenosti vojevůdcově, když zná jména a osobní poměry prostých vojáků. Zkušený demagog staral se o podrobnosti ze života svých voličů. Poslanec osloví některého vystavovatele křestním jménem. Pohladí ho po zádech a vyptá se ho na rodinu. Voličova tvář se roztáhne blahem; malý člověk počne dlouze a široce vykládat o svých nadějích a strastech. Poslanec naslouchá s tváří, jež předstírá soustředěnou pozornost, a najednou žertovným slůvkem přeruší řemeslníkův výklad a kráčí dále.

Když poslanec obešel výstavu, došlo k efektnímu zakončení slavnosti. Dva pořadatelé představili zástupci lidu maličkého, do modra vyholeného starce s holou hlavou. Stařík byl oděn ve sváteční šat, jenž tvořil kolem scvrklého těla nesčetné záhyby. Jeho ptačí oči mrkaly kose a bázlivě. Výstavní výbor předhodil poslanci dělníka, jménem Hejzlara, který zvelebil výstavu tím, že nepřetržitě pracoval padesát let v místní tkalcovně. Nyní byl obyvatelem chudobince a živil se, jak se dalo. Postával před obchody a pomáhal skládati z vozů (...)

(......)