Karel Poláček

OKRESNÍ MĚSTO
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

8

Jenda Sedmidubský, holič a kadeřník, bylo psáno na obchodním štítě. Ve výkladní skříni bylo vidět pestrobarevné kousky voňavého mýdla, srovnané do pyramidy, láhve s březovou vodou, pásky na vousy, náplasti na kuří oka, vodičku proti uhrům, přípravky pro vzrůst ňader; mimo to plakát s pánem neobyčejně bujných vlasů a s malebně zakrouceným knírem; potom vyhlášku obecního úřadu o kontumaci psů.

Žebrák se zastavil na prahu, dotkl se čepice a zažvýkal čelistmi. Holič se skláněl nad namydlenou hlavou v bílém ubrousku; uzřel starce, odešel za plentu a podal mu peníz. Chleboun přijal almužnu a odcházel, upíraje krhavé oči přímo před sebe. Avšak holič vyšel s břitvou v ruce před krám a zádumčivě se díval za nohama, ovinutýma pytlovinou. Měl dlouhý vlas, který se mu kadeřil v jemných prstencích. Nedávno vstal z lůžka, kde ležel celou zimu, očekávaje smrt, neboť jeho plíce hlodal nevyléčitelný neduh. Na žluté tváři mu rozkvetly rudé růže, i viděl se odpočívati na katafalku mezi planoucími svícemi, lačně vdechoval mdlý zápach voskovic a věnců a naslouchal s tesklivou radostí zvukům smutečního pochodu. Dlouhý, předlouhý bude pohřební průvod a okresní město bude nadšeno nevídaným a povznášejícím divadlem. U hřbitovní brány se shromáždí místní nuzáci. Viděl šedozelený knír, který se pohybuje nahoru a dolů. Hladká Ančka mechanicky kývá hlavou, i zlolajný Maryčka Půjc! zachová vážnost a slabomyslný Hynek dětinsky prozpěvuje zbožnou píseň. Mrtvý má zkřížené ruce na znamení míru a lituje lidi, kterým jest ještě nekonečnou řadu dní žíti na světě, kde hřmotí nástroje a ozývá se pokřik lidí, pachtících se za ziskem.

Do tohoto světa se nyní nerad vrátil. Vzdychl a počal se obírati namydlenou hlavou v bílém ubrousku. Náležela Juliu Wachtlovi, zasilateli a obchodníku s uhlím. Byl to zavalitý muž, mohutný jako jeho koně. Byl nerad, když v něm někdo poznal žida. Proto pil pivo, hlomozil po (...)

(......)