Karel Poláček

OKOLO NÁS
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

O katech a katanech

Někdo by se domníval, že kat a katan je jedno, ale kdepak! Rozdíl je znamenitý, o čemž budeme dnes pilně uvažovati.

A uvažujeme takto: Kati čili mistři popravčí slují takoví lidé, kteří na rozkaz vrchnosti zločince popravovali. V dávných dobách bydlili za městem, žijíce v obecném opovržení pro svoje nečisté řemeslo. Historičtí kati malují se na sešitech krvavých románů s kuklou na hlavě a s maskou na obličeji: jsou opřeni o meč, ze špalku teče krev a opodál usečená hlava leží; takový kat vzbuzuje u obecenstva sladké mrazení po zádech a ty sešity se hojně kupují. Nová doba přinesla katům emancipaci. Již slavný Piperger, jenž popravil cikána Janečka v Plzni a bratry Schenky se Šlosárkem, byl občanská existence, jsa zařazen do hodnostní třídy. Jeho zeti panu Wohlschlägrovi pohrával dokonce při věšení vraha Kolínského mírný větřík od Vltavy jeho stříbrnými šedinami, jak půvabně napsal kterýsi pražský list. Z toho pohrávání stříbrnými šedinami katovými poznáváme, že dnešní kat ztratil svůj romantický půvab a že je to také občan, byť i jeho živnost byla rázu poněkud exkluzivního.

Jak jinak katané! Všimněme si již toho plurálu: možno říkati katé? Nikoliv, pouze prostince kati. I to množné číslo ukazuje, že máme co činiti s druhem lidí nad pomyšlení hnusných a ohavných. Připomenouti dlužno, že existují pouze rakouští katané, a jejich význam v osvobozené vlasti československé je tak rozsáhlý, jejich činnost tak rozmanitá a závažná, že skutečně musíme si velmi čile počínati, abychom plně národní a sociologickou funkci rakouských katanů vystihli.

Především je otázka: Popravovali-li rakouští katané? Zajisté že popravovali; ba dokonce hojně, pilně a důkladně popravovali. Lid civilní, jako redaktory, pravoslavné popy a polské Židy, věšeli a vojíny stříleli. Od převratu stalo se národním zvykem knihkupců, že ozdobovali svoje skříně fotografiemi, na nichž bylo viděti, kterak rakouští katané ve čtverhranu vojínů s tupými erárními obličeji delikventy věší. A naše ČTK čas od času bedlivě tyto fotografie obkresluje a šibenici s houpajícími se viselci, půvabně trnovým ornamentem ozdobenou, denním listům posílá, aby si čtenáři nad tím při ranní kávě polibovali.

Popravováním však se činnost (...)

(......)